Všeci sa starajů za co chlapci pijů?

Národ sleduje imigraci a vláda má volno! Trefně a informovaně o tom píše dnešní internet:

Německo má problém.

Okresní město je první stanicí rychlíků na německé straně hranic. Každý den na nádraží čeká policejní jednotka na příjezd vlaku, ze kterého vystoupí desítky imigrantů a vlak poloprázdný pokračuje dál. Při prvním kontaktu s úřady postupují imigranti podle identického scénáře, který jim zajistí, že je není možné deportovat. Úřady tedy imigranty rozdělí podle velikosti populace rovnoměrně okolním obcím. V těchto obcích je jim zajištěno nouzové ubytování, obdrží mobilní telefon a 330 eur každý měsíc. Gymnázium v městečku, kde strýc žije, se stává ubytovnou. Počet nocležníků překročil150 a blíží se ke 200. Desetkrát tolik imigrantů už muselo ubytovat blízké okresní město. Pro srovnání, to je víc, než kolik se rozhodla česká vláda přijmout imigrantů celkem.

Imigranty nemohou vyhostit, není kam. Imigranty nemohou zaměstnat, jsou v zemi nelegálně a nemají nárok na pracovní vízum. Když někdo přijde s tím, že by se měly uvolnit obecní budovy k jejich původnímu účelu a zřídit zařízení pro uprchlíky, jaká jsou třeba v ČR, nemá šanci. Němci se v kontextu historie bojí o svou pověst víc, než si umíme představit. Když někdo přijde s tím, že by imigranti měli dostat pracovní vízum, aby je alespoň bylo možné zaměstnat, nemá šanci. Němci se bojí představy, že by tam tito lidé zůstali, a stále věří, že jde o dočasný stav. Když někdo přijde s tím, aby se zrušily štědré dávky, aby tam neproudili další imigranti- nemá šanci. Němci se bojí kriminality těch, kteří už tam jsou. Německo je v pasti. Německo má problém.

Jak to že my= ČR /zatím/ tento problém nemáme?

Říká se, že v České republice máme nejpřísnější imigrační politiku v Evropě. Nárok na sociální systém vzniká se získáním trvalého pobytu. Na získání trvalého pobytu se musí cizinec (ze země mimo EU) zdržovat na našem území alespoň 5 let s platným vízem (u studijního víza 10 let). Po získání trvalého pobytu získává volební právo v komunálních volbách a nárok na sociální systém v ČR. Trvalý pobyt je však podmíněn zajištěným bydlením i příjmem. Teprve po dalších pěti letech vzniká možnost požádat o státní občanství, které zajistí plné volební právo.

Česká republika imigrační vlnu nezažívá. Proč taky. Kdo by tu zůstával, když z toho nic nekouká. Přesto je imigrace jedním z klíčových témat posledních týdnů v ČR. Neříkám, že by si lidé neměli ujasnit své názory na toto téma; neříkám, že by o tom neměli diskutovat. Ale přiměřeně aktuálnosti problému. Aktuální problém to pro nás byl tehdy, kdy chtěla EU imigranty přerozdělovat, a aktuální bude, pokud s tím opět někdo přijde. Aktuální problém to je stále v Německu. Jenže němečtí politici se nebudou ptát těch českých na řešení. Nebudou se ohlížet na názory českých voličů. Nestačí “být ve střehu”! Česká vláda by měla rychle jednat!

Zatím se zdá že má naše vláda jiné starosti:

Chystají se největší zásahy do svobody podnikání od listopadu 1989. Bude se zavádět elektronická evidence tržeb špiclující drobné živnostníky na každém kroku, kontrolní hlášení k DPH s  pokutami za  prodlení nebo chybu, zákaz kouření ve všech pohostinstvích včetně čajoven-přestože ty na tom kouření stojí. Stovky, možná tisíce podnikatelů zkrachují a jejich zaměstnanci přijdou o práci. Tomu může zabránit jedině masivní odpor značné části veřejnosti a faktický strach vládních politiků o své příští (ne)zvolení. To se nestane, pokud se bude řešit něco jiného-momentálně se naší vládě dostává „klidu na práci“, o kterém sní snad všichni politici. V těchto týdnech mohou tlačit téměř cokoliv s pocitem jistoty, že se z toho nestane téma číslo jedna a nezvedne se tak vlna odporu, která by strhla davy. Téma imigrace nemohlo přijít v „lepší“ dobu. Tu a tam ho zatím vláda jenom přiživuje. A kdyby to náhodou už vypadalo, že to národ považuje za nedostatečné-stačí přijmout dalších pár set imigrantů, aby se obnovila panika. A pan Babiš si bude moct dál poklidně rozšiřovat svou moc, paní Marksová vyhánět minimální mzdu do nesmyslu. Doutnání „imigrace“ není zadarmo, vládu to může stát nějaké hlasy. Ale řádově méně, než kdyby se stalo tématem, že kvůli vládě lidé brzo přijdou o práci. Babiše trápí vznik nové průmyslové zóny v Karviné-za pozemky pro ni by si namastil kapsu jiný miliardář-Bakala!

Tak bychom si měli dobře rozmyslet, co momentálně ohrožuje náš způsob života víc! Mezeru v zákonech s  imigranty máme stejně jako Němci!Měli bychom ji odstranit-třeba tím že vláda rychle navrhne zákon usnadňující vyhoštění nežádoucích  imigrantů zavedením  víza na zkoušku. A uprchlický tábor ať se zřídí třeba v Turecku a ne v ČR-ani v těch “Vyšných Lhotách”! Pokud imigrant nebude chtít jít dál do Německa, pak dostane na výběr. Buď bude spolupracovat / přizná svoji identitu/, pak tu získá možnost zůstat, pokud si najde legální práci (díky svobodné pracovní smlouvě by měl mít větší šanci). Nebo spolupracovat nebude a pak o něj bude postaráno ve smluvním uprchlickém táboře v nějaké  zemi Blízkého východu!

Aby naši vnuci  neříkali že jsme to zmršili stejně jak tu sametovou revoluci!

 

 

Posted in Všechnomožné | Leave a comment

SUCHO A LIDÉ .

Výsledek obrázku pro suché stromy Sucho a horko není  v Hluku nic neobvyklého. To současné je ale umocněno zničením hlucké krajiny. Tedy nevhodným obhospodařováním jak zemědělské tak lesní půdy, zahrad a veřejných ploch včetně obrovského úbytku půdy zemědělské a proměnou obce v zabetonovanou a zastavěnou placku!
Velkou část aktivního života jsem se jako lesník se vzděláním zaměřeným na tvorbu a ochranu krajiny této problematice věnoval-živila mne. Současná změna krajiny k horšímu probíhala před mýma očima, často “na můj vrub”-rušením mnou zastávaných pracovištˇ při  reorganizacích prosazovaných periodicky  od deseti k pěti našimi “věrchuškami”-/ z nichž málokdo o tom měl “páru”/- v posledních 60 letech.
Jsme v nejteplejší části Moravy-musíme se suchem a horkem někdy i mimořádným počítat! Už  staří Hlučané před několika staletími museli s vodou pečlivě  hospodařit! Proto bylo na hluckém katastru tolik rybníků a v Hluku je tolik “Rybnikářů”.Kromě těchto vodních ploch umělých se ledaskde pod kopcem járečky rozlévaly do rákosin s víceméně trvalou několikacentimetrovou hladinou vody-což bylo dobré jak pro krajinu a pro faunu, tak pro hospodářské využití těchto podmáčených a zaplavovaných ploch.Nic nepřišlo v hospodářství našich pradědů nazmar! 

Největší rybník býval v trati „Rybník“ a vodu do něj naháněl dřevěný „stav“ na Boršickém potoce /s hastrmanem který plašil pacholky pasoucí v noci kolem potoka pod Babíma Horama koně/ -zhruba pod památnou dosud stojíci “Kapličkou“. Dnes už je tento velikánský rybník jenom  terénní sníženina zdaleka ale dobře patrná při pohledu od Hluku-z Boršické silnice směrem k Babí hoře.Vedla z něj příkopa /náhon/ přes „Kráčiny“ až nad horní splav na Okluce nad Hlukem-tu si ještě pamatuji já-místy je dosud patrná. Zřejmě se jednalo o starodávné vodní dílo už v době života J.A. Komenského, který na mapě Moravy právě sem-pod Babí horu zakresluje léčivou „vřivou vodu“. Jednalo se zřejmě o vývěr methanu z rybničního bahna-ostatně pokusy o čerpání methanu v této části hluckého katastru v letech 1940-1960 si ještě pamatujeme.Komenského studánka /v blízkosti dnešních stav.objektů bývalého státního statku/ byla dobře známá jako „vřivá voda“ ještě generaci mých rodičů-věřilo se v léčivost vody a na okolní vrbové keře věšeli nemocní svaté obrázky a různé cetky, vývěr plynu i se studnánkou zmizel po provedení zemědělských meliorací někdy kolem roku 1920. Od „Horního splavu“ na Okluce vedl náhon vody na panský mlýn-ten náhon je dosud dobře patrný, donedávna tam byly ještě zbytky stavidla. V roce 1973 jsem  jako stavbyvedoucí podniku Povodí Moravy tento dřevěný „splav“ zchátralý věkem a povodněmi opravoval=proti protržení a vybřežení vody povodněmi navežením těžkého záhozového kamene-takže stupeň byl změněný v drsný skluz.Zpracoval jsem na akci  projekt ve stupni technické zprávy, výkazu výměr a rozpočtu. Po využití v panském  mlýně byla voda vypouštěna do rozměrného rybníka Šraňky=rovina dnešního Autopalu a panelových bytovek, který byl možná průtočný.Větší část /jižní/ nynější cesty „Mlýnská“ je rybniční hráz a my jsme ještě před 30 lety název „Mlýnská cesta“ neznali-chodili  a jezdili jsme „Po hrázi“. Jak se hospodařilo s vodou z potoka Okluky v němž bylo možné průtok  dle potřeby navyšovat z rybníka Šraňky nevím, snad  zde byly odběry vody na pivovar , pilu a zpracovnu kůží-zřejmě provozy v panské režii. Zcela určitě ale byl další jez za hluckým „Zámkem“ který takové odběry umožňoval. Ještě kolem roku 1920 též dřevěný-nad ním byl pro cestu do dnešní ulice Boršická-dříve Lůcká cesta jenom brod-žádný most !  Já si dobře pamatuji už jenom odběr u kamenného jezu za Zámkem- do  dlouhatánského  náhonu s hlavatými vrbami a čistou vodičkou po které se v zimě dalo klouzat ze školy až do Klebetova a to odběr a náhon na „Dolní mlýn“-který nebyl panský, ale „sedlcký“.Posledního vlastníka a provozovatele – rodinu Žandovských a jejich děti si též pamatuji-stejně jak obrovské dřevěné vodní kolo tajuplného, zchátralého ale funkčního mlýna. Ještě tuším kolem roku 1950 „šrotovalo“ ve mlýně místní JZD. Následovalo zničení  mlýna i vodního díla. Dnes zde stojí továrna NIOB.  To byly tedy rybníky a vodní díla na potoce Okluky-živené všechny též  Babihorským náhonem z Boršického potoka.Kromě nich bylo v Hluku  dalších 5 rybníků-či spíš rybníčků. Na potůčku pramenícím v lichtenštejnském lese/asi 400ha/ nad polní tratí Padělky byly 3 chovné rybníčky pro násadu do panských rybníků. Hráz prvního-nejspodnějšího je znát dosud–v dnešní ulici „U rybníčků“.

Další dva a to nikoliv „panské“, ale „sedlcké“rybníky byly nad Hlukem na potůčku odvodňujícím polní trať “Žabinca”táhnoucí se vlastně od  křižovatky dnešních silnic na Hradiště a na Uh.Ostroh až pod Vinnou hůru.Rybníčky byly umístněny až asi 500m nad touto křižovatkou. Hráz prvního- spodního - dnes asi 100m nad posledním domkem ulice “Hradištská”, byla před 20 lety posunutá „proti vodě“, značně zanešená plocha nad ní slouží jako suchý polder k protipovodňové ochraně Hluku. Druhý=horní rybník byl větší,podélného tvaru zhruba kolem dnešní silnice do Uh.Hradiště včetně plochy pod Vinnou Hůrou zastavěné nyní výrobními objekty. Dnešní silnice do Uh.Hradiště byla až do začátku 20.století  jenom měkkou polní cestou.Zhruba po 50m nad  hrází dnešního poldru se stáčela doprava pod kopec Strání, pokračovala mezi Vinnou Hůrou a Kopánkami až pod  „Chrastě“ a odsud do Kunovic.Byla to nezpevněná měkká cesta. Můj vzdálený příbuzný František Říha hospodařil na tehdejším “podsedku” zhruba v místě dnešní Nemravovi hospody.Dle informací mojí matky rozené Říhové /*1901/ choval můj prastrýc František páru silných volů,kteří kromě zemědělských prací sloužili často k vytahování formanských vozů z bláta této cesty do Uh.Hradiště.Takováto pomoc se v Hluku samozřejmě neobešla bez “štamprlek”,strýc musel nakonec celý podsedek prodat “židovi” a ten zde začal provozovat dnešní hospodu.

Do konce 19 století byly všechny hlucké rybníky vypuštěny a rozorány. Jejich úrodné dno posloužilo k produkci cukrové řepy pro velikánský cukrovar-kterým byla dnešní Dyaska v Uherském Ostrohu.Tolik tedy o staré ale dobře promyšlené a fungující hlucké rybniční soustavě. Může nám být v hospodaření s vodou vodotečí příkladem.Nejsnadněji bychom mohli obnovit dva /horní/ rybníčky na Padělkovém járku,zvláště ten pod Prašnicemi je v podstatě zachovalý. Jeho obnova by se obešla bez obvyklých rozsáhlých zemních prací. Stačilo by odstranit stromy a keře, vybagrovat dnešní ornici až na původní dno a konstrukci nynějšího betonového mostu doplnit hrazením,přepadem a výpustí-místo původní hráze.
Ale nejenom rybníky ovlivňují krajinu!Samozřejmě že v rybnících a nádržích je voda pro nás dosud dobře použitelná a viditelná-budu ale pokračovat o vodě v půdě a o vegetaci, kterou zasakování deště a sněhu můžeme účinně regulovat , případně omezovat výpar a půdní erosi-skutečně dobře totiž zasakuje srážková voda jenom do půdy s mohutnou vrstvou půdy živé.V polích jí říkáme ornice.K nejlepšímu zasakování “srážek”-dokonce nejenom vertikálních/deště a sněžení/, ale i horizontálních/mlha při větrech/ dochází na lesních půdách-pokud jsou lesy správně obhospodařované a udržované.

Zlobí mne “psací stroj”-problémy s písmem!-Opravím a budu pokračovat!

Posted in Ostatní krajinné prvky, Pole-lesy | Komentáře nejsou povoleny

Slovo do pranice.

Benjamin Kuras v článku “Summa summárum”:

Tak co – máme my teda nějaké povinnosti k migrantům nebo nemáme?

Argumenty, že nemáme, slyšíme dva:

1. Jen co jsme taktak obnovili demokracii a prosperitu, nemůžeme si ji hned nechat zničit.

2. Kolonie jsme nikdy neměli, otrokáři jsme nebyli, dnešní marasmus Třetího světa nezpůsobili, takže za něj žádnou odpovědnost neneseme.

Argumenty, že máme, jsou taky dva:

1. Vymíráme a potřebujeme doplnit mladou krví.

2. Kdysi kdosi pomáhal v nouzi nám, tak nás to morálně zavazuje pomáhat v nouzi jiným.

Vezměme si je jeden po druhém:

Obavy o zničení demokracie jsou oprávněné a neoddiskutovatelné, jestliže sem pustíme migranty o její zničení usilující. Je jich po světě dost, mnozí už tady jsou a další k nám směřují. Z jejich akcí v Islámském státě, Libyi, Nigérii, Súdánu nebo Somálsku, ale už i v Paříži, Londýně nebo Kodani, máme dostatečnou představu, jak bychom dopadli, kdybychom si jich sem přivezli pár nakvótovaných tisícovek.

S tou naší „žádnou odpovědností“ za marasmus Třetího světa už to ale není tak jednoznačné. Kolonie a otrokáře jsme sice neměli, ale zato jsme měli dr. Emila Holuba. Ten jako jeden z prvních evropských lékařů už od 70. let 19. století čundral po Africe a vedle sbírání artefaktů pro Náprstka začínal mudrovat, jak léčit tropické nemoci, na které mu pomřelo několik spolucestovatelů. Dotáhli to za něho sice až lékaři francouzští a angličtí, ale průkopnický metál si zaslouží i on. Byl jedním z kořínků, z nichž vyrostla tropická medicína, která z těch nejštědřejších a nejlaskavějších motivů odstartovala přelidněnost Afriky z původního, přírodou kontrolovaného počtu schopného obživy na dnešní miliardu částečně hladovějící a částečně uměle udržovanou při jakéms takéms, ale převážně nedůstojném životě, západními dary potravin. Na přežití každého nemocného a hladového Afričánka dbají Lékaři bez hranic a všelijaké dobročinné akce typu „darujte 3 eura měsíčně a uživíte africké dítě“.

Ta miliarda se podle dnešních trendů zdvojnásobí do roku 2050 a zpětinásobí do konce století, kdy bude tvořit polovinu lidstva. Velká většina z nich bude bez obživy, bez vzdělání a bez pracovní kvalifikace. Postaví se do fronty na Evropu, kde dnes, podle propočtů holandského statistického úřadu, stojí státní pokladnu průměrně 30 tisíc eur ročně na osobu.

Africkou populační explozi si nezavinili sami Afričané, vnutila jim ji západní medicína a potravinářství. A klasické evropské vlastnosti zvané soucit a štědrost. Bylo by to krásně bohulibé, kdyby to tak drasticky nekontrastovalo s krutou lakotou, jaké se Západ dopouští na populaci vlastní. Podle některých současných myslitelů se morální a duchovní pád Spojených států spustil v roce 1973 uzákoněním potratu, jenž Ameriku připravil o 50 milionů občanů, milion ročně. Evropa jich každý rok zabíjí dva až tři miliony. Někteří náboženští kazatelé to označují za návrat k předbiblickému pohanskému obětování dětí bohu Molochovi, které Mojžíš zakázal a za které nás Tvůrce Vesmíru vytrestá. Ten dnešní Moloch, to je naše touha po pohodovém životě bez těch otravných spratků.

Tyto úvahy si opepřeme špetkou karmické mystiky, která mudruje takto: Dětským dušičkám, jimž už několik generací znemožňujeme rodit se u nás, nezbývá než se rodit tam, kde jim to umožňujeme. A aniž to samy vědomě tuší, vracejí se k nám vybrat si, co by měly, kdyby se narodily zde. Ztracené, či chcete-li „potracené“ děti se vracejí domů. A nám se rodí třetí argument pro.

Takže na chvíli zvažme premisu, že opravdu něco dlužíme, přinejmenším některým a přinejmenším v takové formě, jakou našim uprchlíkům z nacismu a komunismu kdysi pomáhaly šťastnější země. Jediný problém je poznat, kteří jsou ti „naši navrátilci“, kteří jsou jen ždímači sociální podpory a kteří jsou agresoři politicky, nábožensky a mentálně naprogramovaní nás zničit.

Rozeznáme je dvojím způsobem – praktickým a mystickým.

Tím praktickým je onen systém, kterým demokratické země pomáhaly uprchlíkům z nacismu a komunismu. Uprchlické tábory, které by s pomocí mezinárodních charit zabezpečovaly základní životní potřeby a zdravotní péči. Ale zároveň ověřovaly jejich totožnost, životní historii, způsob myšlení, schopnosti, motivace a záměry. A na základě poznatků je roztřiďovaly na čtyři kategorie:

1. Ty, kteří byli ve svých zemích perzekvováni za příslušnost k etniku nebo víře a prchali na záchranu holého života. To je nejvyšší stupeň nouze, přednostní před všemi ostatními. Zvlášť jde-li o víru slučitelnou a sympatizující s naší vlastní.

2. Ty, jež lze rovnou začlenit do života přijímacích zemí profesně, kulturně, jazykově a motivačně.

3. Ty, o něž je potřeba dále v táborech pečovat, než se ověří, kdo jsou.

4. A ty, jež je potřeba rovnou posílat zpět nebo zavřít pod zámek. Do této kategorie nepochybně patří ti, které vidíme v italské televizi za vyděšení místních obyvatel zuřivě rozbíjet celé ulice, nebo ti, jejichž ideologie, víra či politická příslušnost jim diktuje nás nenávidět, zabíjet nebo ovládnout zaváděním politických systémů náš zavedený systém ohrožujících.

K mystickému rozlišení si pomozme moudrostí našeho slovutného pražského myslitele rabína Loewa vysvětlující, proč tu a tam nějaký pomatenec konvertuje na židovství a proč je židovskou povinností jej po ozkoušení jeho vstřícnosti a upřímnosti přijímat. Konvertité jsou podle Loewa navrátilci: židovské duše, které se z nějakých příčin nemohly narodit židovským rodičům a nacházející si dodatečně cestu zpět.

To ozkoušení vstřícnosti a upřímnosti je spolehlivá rozlišovací šablona. Ti „naši navrátilci“ patří do těch prvních dvou kategorií. A jsou jimi především a okamžitě poznatelně křesťané, kteří již několik let zažívají v islámských zemích nejkrutější perzekuci od perzekuce Židů v nacistické Evropě.

Českému ministrovi vnitra připadá „rozlišovat lidi podle náboženství prakticky nemožné“. Pan ministr se mýlí. Česká vláda už má půl roku na stole kombinaci nabídek mezinárodních i domácích křesťanských charitativních organizací, které to „rozlišování“ už dávno provedly v uprchlických táborech okolo Islámského státu, křesťany identifikovaly a prověřily jejich schopnosti a vůli integrovat se do demokratických zemí, včetně specificky Česka. A navíc nabízejí vydatnou finanční a praktickou pomoc na jejich přesun a integraci a záruku, že mezi nimi už nebudou žádní nepřátelé demokracie. K této akci se promptně připojila vláda polská přijetím 60 křesťanských rodin a slibem jich vzít tisíc, prozatím. Liknavost vlády české je neomluvitelná.

Řeckými ostrovy, jižní Itálií a Bulharskem dnes do Evropy proudí migrace tempem několika tisíc denně. Její přijímání bez ověřování totožnosti a motivace a následné rozptýlení po členských zemích nemůže evropská civilizace, ekonomika, kultura a politické uspořádání dlouho přežít. Láska k bližnímu je proveditelná, jen je-li opětovaná. Jestliže opětovaná není, proměňuje se v sebemrskačství a sebevražedné sklony a ztrátu pudu sebezáchovy. Nemůžeme nikomu pomoci tím, že sami sebe zničíme. Naše (pořád ještě v morku kostí jakž takž biblická) civilizace je jediná, která v lásku k bližnímu věří. Nechá-li se zničit, soucit by mohl ze světa zmizet. Nejde tedy jen o nás, ale o civilizaci jako takovou.

Je-li velká většina této migrace islámská, navíc s početnou menšinou cvičených džihádistů, Evropa se brzy probudí do historicky třetí islámské invaze. Ta první projela v 8. století Španělskem jako nůž máslem a zastavil ji až Charles Martell uprostřed Francie. Ta druhá zardousila Byzanc a Balkánem protekla po hradby Vídně, kde ji až v roce 1683 téměř zázrakem zastavili převážně Poláci. Ta třetí (která jen v Islámském státě a jen v roce 2014 vykonala 3 000 krutých poprav, včetně žen a dětí, tisícové hromadné masakry a statisícová vyhnání) se zastaví kde? Paříž? Londýn? Stockholm? Praha? A zastaví ji kdo? Těch 5 000 českých vojáků, kteří ještě umějí střílet?

Zachránit by se Evropa ještě možná taktak dala neprodleným zavedením takovéto celoevropské politiky:

1. Založit uprchlické tábory se základním životním zabezpečením na středomořských ostrovech Řecka, jižní Itálie a jiných vstupních bodech hranic EU, jež také trpí největší nezaměstnaností. Od té by jim mohla ulevit charitativní, informační a bezpečnostní práce s uprchlíky financovaná z EU převedením fondů dosud věnovaných na jiné, méně naléhavé účely. Chránit tak Evropu před dezorganizovanými přesuny migrantů, než se provede jejich identifikace podle 4 kategorií a efektivní rozmístění kategorií 1 a 2 mezi jednotlivé země podle jejich potřeb a možností.

2. Přísně a férově uplatňovat evropské demokratické zákony na všechny obyvatele stejně bez ohledu na národní, ideovou, etnickou či náboženskou příslušnost. Zakázat propagaci a uplatňování zákonů šaría podle ustanovení Evropského soudu lidských práv, jejichž je šaría porušením a ohrožením. Jejich propagátory obšťastnit usnadněním emigrace do šaríátských zemí.

3. Vrátit obranné rozpočty na povinná 2 procenta podle stanov NATO a obnovit vojenský a domobranný výcvik povinně všech zdravých mužů do 40 let a dobrovolně žen.

4. Zesílit vojenskou a ekonomickou pomoc entitám bojujícím proti Islámskému státu a jeho odnožím, například Kurdům (jejichž čtyřicetimilionový národ by si už konečně zasloužil vlastní stát), armádám Nigérie, Jižního Súdánu a Keni a perzekvovaným neislámským skupinám, které by se chtěly samy bránit, kdyby měly čím.

5. Zahájit námořní a ozbrojenou blokádu Libye a podobných pobřeží, odkud organizované gangy migranty přivážejí, a to i za cenu vypuknutí reálné války, která se zatím vede jednostranně proti Evropě a z její strany nezačala ještě být ani obranná.

6. Přestat donekonečna omílat strach s „vymření“. Evropa nikdy nebyla tak přelidněná, neproměnila tolik zeleně v dlažbu, nezasajrajtila tolik prostředí svými odpadky, neohlušila tolik ovzduší imbecilním a imbecilizujícím rámusem přezdívaným „hudba“. Úbytek Evropanů je přirozená a nenásilná korekce zpět k přírodní snesitelnosti. Ale musíme-li se už mermomocí dál přemnožovat, stačilo by migrační přítoky na pár let nahradit zákazem potratů z jiných než zdravotních důvodů, přinejmenším ve fázích, kdy se na haldu odpadků vyhozená embrya už příliš podobají lidským bytostem.

7. Na evropské politiky a byrokraty odmítající zastavit nekontrolovanou migraci začít podávat podněty k trestnímu stíhání za organizované spiknutí na přípravu hromadných masakrů evropského obyvatelstva, uřezávání hlav ideovým oponentům, znásilňování sedmiletých děvčátek, kamenování žen, bičování bloggerů, usekávání rukou, vraždění homosexuálů, jinověrců, bezvěrců a umírněných souvěrců prováděné záměrným oslabováním evropských obranných složek, zneužitím evropského vojenského i civilního námořnictva k invazi evropského území, nedostatečným střežením vnějších evropských hranic, finanční podporou nepřátelských bojových složek, se záměrem likvidovat evropský demokratický systém ozbrojeným převratem a vojenskou okupací cizími armádami. Že toto spiknutí na genocidu evropského obyvatelstva je už vědomé a záměrné, by se dalo soudně prokázat tím, že po letech podezření na průniky cvičených aktivních teroristů zamaskovaných do migračních toků jsou k dispozici dostatečně široce publikovaná konkrétní oznámení vůdců Islámského státu, že mezi migranty už své vycvičené bojovníky posílá. Že se k nám budou chovat jinak než k porobencům svého státu, je jedna z nejhloupějších iluzí naší doby.

Benjamin Kuras 

Narodil se 4. 4. 1944. Pochází ze Zlína/pův.jméno Miloslav Kuraš/ a vyrůstal v Olomouci, kde vystudoval na místní univerzitě anglistiku. Krátce pracoval jako rozhlasový redaktor (1968), než se rozhodl pro emigraci do Velké Británie. Od října 1968 žil v Londýně. V době svého britského exilu konvertoval k židovství. Působil jako redaktor BBC (od 1969), psal také divadelní hry. Od roku 1990 Benjamin Kuras přispívá do českých periodik: Respekt, Český deník, Týden, Lidové noviny, Profit, Marianne, MFDnes, Xantypa, Reflex. Dnes žije trvale v Čechách.

Posted in Politika | Komentáře nejsou povoleny

To nám ještě chybělo !!!

Výsledek obrázku pro uschlé stromy Obrovské sucho už od jara a v současnosti   vlny horka s maximálními teplotami nejenom nad 30°C , ale nad 35! Na polích ani poloviční úroda, v zahradách usýchají stromy, dokonce i vinohrady! To nám ještě chybělo k problémům které jsme si sami způsobili v naší nemilované Evropské Unii! Na počasí jsme dosud krátcí, zmršení politiky si začínáme uvědomovat. Dnes o tom vyšel výstižný článek v našich nejaktivnějších internetových novinách. Tu ho máte. A musím jít zalévat abych zachránil co se dá!

Eurodotace jako vrcholná forma korupce

Podplácení, cizím slovem korupce, provází lidstvo, co svět světem stojí. To není žádný náš výmysl, podplácelo se už v době kamenné, v antice i ve středověku, podplácí se i dnes. Ani naší společnosti není tento nešvar cizí, ostatně je poznamenaná padesáti lety dvou diktatur, v nichž si bez úplatku člověk někdy doslova ani neutřel zadek.

Ostatně naše televizní stanice nám to normalizačními filmy a seriály pečlivě připomínají – to byla tuhle obálčička, támhle krabička tvrdých spart, onde zase melouch. Všechno v drobném, na větší podvody neměl nikdo peníze. Kam se hrabeme třeba na miliardové úplatky firmy BAE Systems (to jen pro připomenutí všem, kteří tvrdí, že jsme nejzkorumpovanější společnost na světě).

Existuje ale jeden druh podplácení, který nejenže není trestně stíhán, ale je dokonce vychvalován a do nebes vynášen – a přitom je to korupce dovedená do dokonalosti. Jsou to takzvané evropské dotace. Vezměme to popořadě: Občan zaplatí daně, část z nich odejde do Bruselu, tam se tyto peníze „přerozdělí“ a náš občan si o ně může zpětně požádat – ovšem s tím, že je použije na přesně stanovený účel. Místo tříkolky, kterou by koupil ze své výplaty pro syna, bude mít za humny akvapark, na který přispěl, aniž to mohl nějak ovlivnit.

A tak máme na kdejaké pitomosti u cesty modrou ceduličku s nápisem, že na její vytvoření bylo použito dotací Evropské unie, a politikové se při uvádění té pitomosti do provozu radostně usmívají a fotografují. A lidé jim nadšeně mávají, neboť jim nedochází, že Evropská unie ani ti politici na tom nemají sebemenší zásluhu. Peníze museli vydělat svou prací lidé u nás nebo v jiných zemích, žádný politik ani bruselský úředník je nevyčaroval. Málokdo si navíc vzpomene, že eurodotace nikdy nezaplatí celý projekt. Pokaždé k němu musíme přidat ještě něco z vlastních peněz, takže ona svrchu zmíněná cedulička je pravdivá vždy jen zčásti.

Nejúžasnější na tom je, že celý ten systém je prakticky nezničitelný. Je na něm totiž závislé takové množství lidí, že jeho odbouráním by se patrně zhroutila celá stavba Evropské unie. Vždyť to jsou desetitisíce úředníků v Bruselu a ve všech členských zemích, kteří se vybíráním peněz a přerozdělováním dotací zabývají, evropští politici vymýšlejí, na jaký účel je utratit, protřelí šizuňkové znalí zákulisních praktik vědí, na koho se s žádostí o dotaci obrátit, jiní dovedové dokážou správně vyplnit tisíc potřebných formulářů a lokální politikové zas umí peníze přidělit spřízněným podnikům. Ty pak najmou subdodavatelské firmy, které ten projekt za zlomek původní sumy nakonec dovedou do zdárného konce. Že se při té cestě nějaký ten milion zatoulá i do soukromé kapsy některého z účastníků, je už skoro zanedbatelná malichernost.

Korupční systém evropských dotací snad musel vytvořit mozek nějakého geniálního zločince. Brusel korumpuje politiky, aby mu prokazovali za dotace vděčnost. Ti na oplátku korumpují Brusel svou loajalitou a zároveň díky dotacím korumpují občany řkouce: „Hle, jaké dílo jsem pro vás díky dotacím stvořil.“ A občan, který to všechno zaplatil, politiky zvolí a Evropské unii provolá slávu…

A “idu běhat s konvama!

Stejně už mne hodinu budí sousedčin kohout! 

 

Posted in Pole-lesy | Komentáře nejsou povoleny

Další “Mnichov”?

Evropská unie je v agónii !

Evropská unie, řízená babkou Merklovou / která si obdobně jako další členové unijní nomenklatury osvojila  představu o eurozóně a kolem ní obíhající EU jako spásném projektu Evropy/  se postupně stává jediným státem. Demokracie jednotlivých evropských států a tyto státy samotné, až na Německo samozřejmě, jsou už jenom jakési “nacionalistické přežitky” barbarské minulosti.

V neokomunisty ovládaném Řecku tato představa ale narazila na odmítnutí. Kdyby se podobné referendum o vztahu občanů k EU konalo v ostatních členských státech, většinou by dopadlo jako v Řecku.

V zásadě nesmyslný útvar EU je v koncích. Merklová proto / ve skutečnosti nejen kvůli Řecku/ svolává zoufalý slet všech šéfů  členských států EU. Většině z nich jde o celoživotní politické kariéry, kterým zvoní hrana. Patří mezi ně i dnešní  trapní čeští politici-vesměs kritici  domnělé Klausovy “úchylky”.Vedoucí politici EU si skutečný stav Unie nepřiznávají!

TO NEMŮŽE DOPADNOUT PRO NÁS DOBŘE!!!

Tato  skutečnost sice není jasná našim vládním špičkám, o to  jasnější je ale většině občanů ČR ! Referendum o vystoupení z EU, jež se bude v r. 2017 konat ve Velké Britanii BY SE MĚLO CO NEJDŘÍVE KONAT I V ČR.

ABY NEBYLO OPĚT POZDĚ!!!

Ostatně, přečtěte si historii  ŘECKÉHO DLUHU  a čerstvý názor “jak to dopadne”jednoho našeho šikovného ekonoma v jedněch našich novinách:

Řekové se k dluhům neznají !

Následující vývoj závisí na tom, zda se vůdcové Evropy nechají vystrašit 

Výsledky řeckého referenda již známe. Ale než začneme spekulovat o pokračování příběhu, položme si otázku, proč se Řecko dostalo do takového marasmu. Kvůli nepřiměřeným škrtům, mohou tvrdit povrchní ekonomové, kteří nepamatují, co bylo před více než pěti lety. Ale škrty nejsou výsledkem úmyslného sadismu. Škrtat se začalo kvůli nepřiměřeným dluhům, které vznikly kvůli nepřiměřeným výdajům. Ty trvaly již od roku 1980.Pro mnoho Řeků jsou osmdesátá léta vzdálená jako obléhání Troje. Ale samotná skutečnost, že něco se stalo před desítkami let, ještě neznamená, že je bezvýznamná. A řecké dluhy významné jsou. I když jejich hlavní část vznikla už dávno.

Strašák řeckých podnikatelů

Zločinec zodpovědný za řeckou finanční katastrofu zemřel v roce 1996. Ve své době byl široce respektován a voliči upřímně oplakáván. Byl to Andreas Papandreu, dlouholetý předseda řady řeckých vlád a profesor ekonomie. Britský týdeník The Economist tehdy napsal v nekrologu toto:

„Mezi jeho solidní úspěchy patří sociální reformy, podpora zdravotnictví a sociálního systému, stejně jako zahojení přetrvávajících ran z občanské války z let 1946 až 1949. Umožnil tisícům bývalých komunistů získat penze. Jejich děti dostaly práci v bobtnajícím veřejném sektoru.“

Člověk si může říci, že jestli takto vypadá pochvala podle The Economist, pak je snad lepší být plísněn. Ale nekrolog pokračuje dalším odstavcem:

„Mezi jeho selhání lze uvést masivní dluh nashromážděný jako výsledek bezohledného utrácení během osmdesátých let a nevalný hospodářský růst. Jeho sociální populismus odstrašil mnoho podnikatelů, takže miliardy dolarů, které mohly být investovány v Řecku, odešly do ciziny.“

V tomto bodě britský týdeník trefil přesně do černého, neboť jak dluh, tak odliv domácího kapitálu byly a jsou hlavním problémem řecké ekonomiky od Papandreových časů až doposud.

A nyní se vraťme do současnosti. Řecké referendum bylo o dluzích. O tom, zdali Řekové chtějí platit své dluhy, jejichž kořeny sahají do Papandreových dob, anebo ne. V přesvědčivém poměru více než 61 procent Řeků svoji odpovědnost odmítlo.

Ano, výsledek referenda nelze interpretovat jinak při sebelepší vůli. Řekové neodmítli euro, naopak, na společné měně lpějí dosti tvrdošíjně: žádné hnutí za návrat k drachmě není vidět. Neodmítli ani Evropskou unii. Ani slovo nepadlo o evropských dotacích, o nichž jsou Řekové (velmi mylně) přesvědčeni, že báječně pomáhají jejich ekonomice.

Co tedy bude následovat? S největší pravděpodobností se stane, že Angela Merkelová, Jean-Claude Juncker, Martin Schulz a další potentáti nebudou spát hrůzou, že kvůli řecké platební neschopnosti se rozpadne euro. Nic takového se samozřejmě nestane, ale Merkelová a její kolegové nejsou právě nejsilnější ve financích. Nedovedou pochopit, že žádné nebezpečí rozpadu eurozóny nehrozí, a to ani v případě, kdyby Řecko odešlo. (Naopak, eurozóně by se hluboce ulevilo.)

Je vysoce pravděpodobné, že výsledek referenda má Tsiprasovi sloužit jako klacek při vyjednávání. Když to mírně přeženeme: Podívej se, Angelo. My teď můžeme udělat cokoli. Můžeme třeba i odejít z eurozóny, ale chápeš to riziko? Umíš si představit, že euro se rozpadne, EU se rozpadne, bude válka, a to všechno bude jenom tvoje vina?!? Angelo, vážně si chceš tohle vzít na svědomí? Bububu!

Poučí se Řekové z vlastních chyb?

Merkelová a s ní i Evropská komise proto možná ustoupí Tsiprasově vládě a připustí odklad splátek, snížení úroků, případně částečné smazání dluhů. Stane-li se tak – i navzdory veřejnému mínění v Německu – bude to definitivní důkaz, že vůdcovské i jiné schopnosti Merkelové jsou slabé. Uskuteční se podobně řízený bankrot, jaký pod hlavičkou „záchrana Řecka“ již proběhl na jaře 2012. Zároveň Řecko dostane další mnohamiliardový překlenovací úvěr se směšnými sazbami. Na pár let to pomůže. A za nějakou dobu začne celé divadlo znova, neboť Řekové se nepoučí.

A jaký by byl optimální výsledek? Řecko si po částečném bankrotu oddechne a bude moci snížit daně. Současně si Řekové uvědomí, že nelze provozovat skandinávský sociální stát s ekonomikou na úrovni třetího světa, a podstatně zlepší podmínky pro podnikání. Inspirují se Irskem nebo Islandem, státy, které také přežily těžkou krizi a vzpamatovaly se z ní velmi úspěšně. (Ne, to se nestane.)

Bude Řecko muset opustit euro? Vše záleží na tom, co udělá Evropská centrální banka 21. července. O den dříve je totiž splatný dluh v hodnotě 3,5 miliardy eur této instituci. Pokud Řecko nezaplatí, a přesto mu ECB prodlouží nouzový úvěr, bude to znamenat, že veškerá pravidla jsou mrtvá a je dovoleno vše.

Pokud Řecko nezaplatí a ECB se zachová logicky – pozastaví nouzovou úvěrovou linku – bude aténská vláda nucena přijít s vlastní měnou, aby zachránila své banky před fatálním pádem. Ale stát se může cokoli. Politika je svět, kde ekonomická logika nemá místo.                                                                    Pavel Kohout

A já dodávám: V této mezinárodní situaci nás vede Zeman

  a podivné partaje!   Zazpívajme sobě !

   Joža Uprka HUDCI  - pohlednice č. 1158                             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Posted in Politika | Komentáře nejsou povoleny

Žádný neví co ně bolí-ani dochtor co ně hójí !

A já som-beťár som, štyry nože dvě pistole za pásom!

To je Řecko-ale i my = Češi a Moraváci. S tím rozdílem, že jsme od Řeků úplně jiní-ale v podobné situaci co se týká potřeby nějaké vlády! Společného máme vlastně kromě zhruba stejného počtu obyvatel to, že Řekům i nám je vlastně vláda -ať “pravá” či ” levá” “na dvě věci”, víte na které! My nepotřebujeme vládu k tomu abychom makali- je to u nás nutností k přežití odjakživa, zatím co Řekové vládu nepotřebují k tomu aby vysedávali u skleniček vína-ono se jim urodí živobytí  i bez vlády- též odjakživa! Ať už ve vinohradech a v sadech, či v moři a na plážích s turisty.

Nápad výborný/ostatně  jako vždy po druhé sklénečce vlastního červeného/.Zbývá “enom to napsat”.

Ale rozvedu a napíšu  to – budu-li mít ještě  v neděli po denním několikahodinovém  zalévání překrásné úrody v zahrádce za současného strašlivého sucha a  strašného horka v němž téměř denně”poskakuji” kolem likvidace kůrovcové “kalamity”/néni to už pro mně žádná sranda/- budu-li mít ještě sílu “babrat sa ” s PC ! Tak mějte strpení a pokud to nebude, tak mějte porozumění.

Zatím dobrů noc!

Posted in Politika | Komentáře nejsou povoleny

NASTALI NÁM OPĚT PŘEŽALOSTNÍ DNOVÉ! Z JEDNÉ STRANY NĚMCI – Z DRUHÉ ARABOVÉ!

Celé Německo si dnes poprvé formou památného dne připomnělo osudy 15 milionů Němců, kteří byli po druhé světové válce vysídleni ze střední a východní Evropy, především z území dnešní ČR a Polska. Památný den připomínající vysídlence zavedla loni vláda kancléřky Angely Merkelové. Oficiálně má připomínat nejen poválečné německé vysídlence, ale všechny oběti vyhánění, k němuž dochází i v současnosti. Také proto zvolil kabinet pro památný den 20. červen, který už v roce 2000 označilo Valné shromáždění OSN za mezinárodní den uprchlíků. Památné dny připomínající německé vysídlence už dříve zavedly německé spolkové země Bavorsko, Hesensko a Sasko. V těchto zemích památný den připadá na druhou neděli v září. Poprvé se připomínal loni 14. září. Ve včerejším projevu německého prezidenta-stejně jako i v jiných oslavných slitovných projevech vždy chybí zmínka o několika podstatných okolnostech a příčinách tohoto vysídlení a to:

1.Že o vysídlení německých menšin z ČSR,Polska,ale i z Maďarska se začalo jednat už      během     druhé  světové války a v roce 1945 bylo vysídlení schváleno postupimskou    konferencí   vítězných mocností = Ruska, USA a Anglie. Transfer německého obyvatelstva ze tří evropských států do Německa se uskutečnil jako akt mezinárodního práva, nikoli práva vnitrostátního.Podle zprávy o třístranné konferenci v Berlíně vydané 2. srpna 1945 se čelní představitelé USA, Sovětského svazu a Velké Británie dohodli o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska.V prohlášení se uvádělo, že “tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky (the transfer to Germany of German populations or elements thereof), které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun (transfers) musí být prováděn spořádaně a lidsky”. 
2. Že právě počínání těchto menšin usnadnilo Hitlerovi rozbití a okupaci ČSR i útok      na Polsko   znamenající   začátek druhé světové války se všemi jejími hrůzami, koncentráky, desítkami      milionů mrtvých a obrovským ničením veškerých hodnot nejenom v Evropě.

3. Že nelidské počínání Němců v okupovaných zemích-hlavně v těch slovanských vyvolalo tu poválečnou vlnu nenávisti k Němcům.

Ale současné diskuze si všímají hlavně odsunu z ČSR! To je pro nás znamení skutečnosti že Němci se moc nezměnili! A co my? Jak velká část našeho národa podkuřuje znovu Němcům?Viděli jsme to 30.května, když reprezentace města Brna na čele s primátorem  za ANO, lidovci, Žít Brno a zelených “dojemně” vítala delegaci sudetských Němců. V proslovech sdělovali že je nutno se omluvit za tzv. „Pochod smrti“! Argumentovali 2 tisíci mrtvých na cestě z Brna do Pohořelic. Měli být ubiti, zastřeleni  a jinak vražděni. Nic z toho není pravda! Ano, umírali na epidemii úplavice a na vyčerpání. Celkový počet  z dobových materiálů je ale jenom šest mrtvých kteří zahynuli za těchto okolností!. Odsun probíhal na základě dohody spojenců. Zároveň sloužil jako ochrana německy hovořících občanů proti lynčování. Doba okupace se na myšlení lidí podepsala. Hrůzy, které si české obyvatelstvo vytrpělo, musely vyvolávat odezvu.

Tož to je ta jedna strana znepokojení-Němci! Bohužel-zdá se,že současný stav EU-tedy jeho dnešní forma a politika umožňuje Německu (právě jemu a nikomu jinému) dosáhnout uskutečnění některých z cílů, které měli už za Hitlera! 

Ta “druhá” strana ze které bychom měli mít “vrásky na čele”je složitější! Je to viditelný úpadek “Západu”-hlavně USA i EU. Je to nynější model západního světa s jeho omezováním svobody,  nadměrnou vládní regulací a iracionální doktrínou globálního oteplování a s kampaněmi obnovitelných zdrojů energie/řepky atd/připomínající spíš socialismus než tržní hospodářství- o němž jsme si 25 lety mysleli že se je už “nemožný”.Obávám se, že  významná část našich problémů je spojena se situací Západu, s jeho postupnou ztrátou identity, s kulturním a civilizačním úpadkem a hospodářskou stagnací.  Obávám se, že snaha zatlačit do bezmoci Rusko-místo soustředění se na islámské nebezpečí a povýšení vnitřního ukrajinského odvěkého problému na problém světový a na problém Rusko-Ukrajinský-tedy válka na Ukrajině a připisování výlučné viny Putinovskému Rusku je toho důkazem!My-Češi a Moravani silné Rusko potřebujeme-stejně jak ho potřebovali naši předkové i Evropa před 150 lety! Obávám se že  současné hrátky “Západu” s námi jsou maskováním jejich vlastních problémů a selhání! Že je to v současném přelidněném světě a při současném novém stěhování národů-hlavně z islámského světa nebezpečná pýcha západní Evropy a USA! A vrchol všemu nasazuje současný černý US prezident Obama s jeho “proměnami”: V projevu k delegátům Demokratické strany v roce 2004, ujišťoval voliče že: „Zde není černošská Amerika, bělošská Amerika, španělsky mluvící Amerika, asijská Amerika –  zde jsou Spojené státy americké.“ Každý ho velebil za jeho post-racial hodnocení amerického stavu věcí. I jeden z našich deníků 20.2.2007 napsal: Zde se teď objevil tento Obama, oproštěn od standardního stylu morálního rozhořčení, prokurátorského horlení, okázalých projevů údajné citlivosti, urážlivosti, kterou nelze konejšit.Předčasné to byly radovánky- krok za krokem se pak začala /po volbách/ zpřítomňovat ta pravá realita. Obama nikdy nebyl   “ post-racial”!  Nikdo se pořádně nazačetl do jeho memoárů Dreams From My Father s přiznáními jako: „Když mi bylo dvanáct či třináct roků, přestal jsem se zmiňovat o matčině rase, poněvadž jsem začal získávat pocit, jako bych se tím zavděčoval bělochům.“  Přiznává, že „našel útěchu v pěstování pronikavého pocitu rozhořčení a nepřátelství vůči matčině rase. Nikdy jsem nenapodoboval lidi bílé nebo hnědé rasy, jejich osud mi byl cizí. Ztotožňoval jsem se s otcem, černochem, synem Afriky.“

Evropě hrozí v nejbližší budoucnost obrovská migrační vlna Afričanů.Někteří politikové a odborníci naznačují, že za migraci Afričanů do Evropy mohou klimatické změny zaviněné především vyspělými zeměmi, které mají tímto morální povinnost se o tyto environmentální uprchlíky postarat. Poslední údaje však ukazují, že pokud nějaký vliv zvýšených koncentrací oxidu uhličitého na stav zeleně v oblast Sahelu / pás stepí a savan táhnoucích se napříč Afrikou/ existuje, je paradoxně spíše pozitivní.Je zde sice suché podnebí, ročně naprší 100–500 mm. Důsledky případného sucha budou  vzhledem k rychle narůstajícímu počtu obyvatelstva  závažné, ale neměly by se zneužívat k vytváření falešného pocitu viny za to, že vypouštíme skleníkové plyny a že takto my ničíme jejich životní prostředí.Tuto málo úrodnou oblast ohrožuje hladomorem hlavně rychle se  zvyšující počet obyvatelstva-díky vysoké porodnosti žen /kolem 7 porodů na ženu/a pokroku v medicině který už dorazil i tam.                                                                                                                                               Bezesporu se nacházíme v situaci, kdy na území evropských států pronikají davy chtivé konzumovat  bohatství. A nikdo jim v tom není schopen zabránit? Místo toho se diskutuje  o míře oprávněnosti jejich požadavků a o tom, co všechno jim jsme my dlužni! Slabost a nerozhodnost odpovědných se halí do hávu humanismu a objektivity. Nošení šátků a přiblblé karikatury se se dávají  na stejnou úroveň jako uřezané hlavy a kamenované ženy. Politikové EU nás krmí frázemi o budoucích přínosech z příchodu devatenáctiletých kvalifikovaných odborníků! Kde tito mladíci vyrostlí v polopoušti Afriky vzali nějakou kvalifikaci a pracovní návyky?Ostatně-Je třeba otevřeně přiznat, že současný exodus byl vyvolán a umožněn nesmyslnými představami o možnosti násilného vývozu demokracie na Blízký východ, který zničil tamní původní režimy chránící Evropu před migrací, vyvolal ekonomický a společenský rozvrat, občanské války a humanitární katastrofy. Západ tyto konflikty pomáhal vyvolat a účastní se jich. Bylo by proto namístě, aby změnil tuto katastrofální politiku a pomohl dosud fungujícím sousedním zemím vytvořit podmínky pro to, aby uprchlíci mohli zůstat v regionu. Jeho spojenci – bohaté ropné monarchie Arabského poloostrova mají pro to nepochybně více prostředků i logičtější odpovědnost za osud obětí konfliktů, na nichž se samy podílejí, než vzdálené země například střední Evropy, jako je ČR.

Ách jo! To jsem se dočkal zmatků! Asi bych to neměl sledovat,  ale zajet    raději     za   vnukama   do  Jankovic  ! ! 

 

 

 

 

Posted in Politika | Komentáře nejsou povoleny

FENOMÉN BABIŠ.

Po vystoupení Andreje Babiše na schůzi  poslanecké sněmovny k návrhu pravice o odvolání současné vlády jsem slíbil „stvořit“ o Babišovi článek na tomto webu. “Prošmejdil“ jsem  co nejvíce dokladů o Babišovi na internetu.Ale kromě toho že je mimořádně schopným obchodníkem, podnikatelem s mimořádně výkonným mozkem jsem o něm našel jenom velice málo příznivých informací.On vlastně není Čech-ani Slovák! Rozhodl jsem se proto raději o něm nic – kromě životopisu NEPSAT. Obávám se že Andrej Babiš je pro ČR pohromou! Myslím že je nebezpečný!

Andrej Babiš

Obávám se že s Babišem jako politikem prožíváme něco úplně nového- snad návrat k nejhorším úsekům našich dějin. Je ale možné že se mýlím- kéž by tomu tak bylo!

Uvádím proto jenom jeho životopisná data-veřejně přístupná na Wikipedii. V každém případě ale: POZOR NA NĚHO!

Andrej Babiš-současný ministr financí ČR se narodil v Bratislavě v r.1954  v komunistické rodině. Andrej byl ženatý-z tohoto manželství má dvě děti. Nyní žije s družkou , se kterou má také dvě děti. Oba jeho rodiče absolvovali obchodní akademii a byli zaměstnáni v Řempu (řemeslnické potřeby). Jeho otec Štefan Babiš následně pracoval pro firmu Československá keramika a stal se jedním ze zakladatelů zahraničního obchodu na Slovensku. Později stál při vzniku katedry zahraničního obchodu na VŠE v Praze, kde externě přednášel.Po příchodu do Strojexportu byl Štefan Babiš vyslán do Etiopie, kde prodával mimo jiné i české obráběcí stroje. Následně byl přeložen do Paříže, kde celá jeho rodina žila do roku 1961. Tam začal  syn-Andrej chodit do základní školy zřízené při tamním československém velvyslanectví. Po návratu z Francie byl otec vyloučen z Komunistické strany Slovenska a propuštěn z práce. Asi tři roky pak rodinu živila matka, která v té době pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu, později byla zaměstnankyní Ústavu marxismu-leninismu. V důsledku politické liberalizace v rámci Pražského jara 1968 byl Štefan Babiš rehabilitován a připravoval se na výjezd do Ženevy, kde poté zastupoval Československo jako delegát v jednáních o tehdy stále ještě provizorní smlouvu GATT (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clu a obchodě) při OSN.

V září 1969 začal Andrej Babiš studovat na všeobecném švýcarském gymnáziu. Později onemocněl trombocytopeniía rok strávil v nemocnici. Po návratu ze Ženevy studoval na gymnáziu v Bratislavě, kde v roce 1974 maturoval. Posléze byl přijat na obchodní fakultu VŠEv Bratislavě, směr zahraniční obchod. Na VŠE se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a 1. listopadu 1978 nastoupil do státního PZO Chemapol Bratislava. V témže roce 1978 se stal kandidátem KSČ, za jejíhož člena byl přijat o dva roky později, tedy v roce 1980. Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát PZO Petrimex do Maroka, kde zastupoval také dalších 15 podniků zahraničního obchodu, např. Lignu či Motokov. V Maroku pobýval i v době sametové revoluce. Poté se vrátil do PZO Petrimex. Stal se ředitelem obchodní skupiny, která měla tehdy monopol na dovoz surovin pro výrobuhnojiv v Československu.

Podle dosud zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa, byl Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB) a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se údajně stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Registrován byl u Oddělení kontrarozvědné ochrany československého zahraničního obchodu Odboru na ochranu ekonomiky Správy kontrarozvědky v Bratislavě (1. oddělení III. odboru XII. správy ZNB). Toto oddělení mělo na starost sledování zastupitelských organizací zahraničního obchodu v Bratislavě, mezinárodní výstavy a veletrhy v Bratislavě a monitorování činnosti zahraničních rozvědek v československém zahraničním obchodě. Dochované listiny přitom naznačují, že Babiš se Státní bezpečností vědomě spolupracoval již jako důvěrník. Agentem StB byl Babiš údajně do roku 1985, kdy jej PZO Petrimex vyslal dlouhodobě do Maroka; s příslušníky StB se prý za uvedené období setkal celkem sedmnáctkrát. Krycí jméno „Bureš“ figuruje nejméně ve dvou dalších svazcích StB – jednak ve spisu „Oko“, kde je „Bureš“ nejméně dvakrát zmíněn jako autor hlášení určených pro tuto organizaci, a jednak ve spisu „Voják“, v němž figuruje jako opakovaný návštěvník konspiračního bytu.

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky bylo důvodem schůzek to, že Babiš odmítal dovážet nebezpečné fosfáty ze Sýrie. Sám Babiš jakoukoli spolupráci s StB rezolutně popřel. Obvinění ze spolupráce StB považoval za předvolební boj, a zažaloval slovenský Ústav paměti národa. Věří, že soud vyhraje. Na stání v říjnu 2013 se nedostavil, soud již Babišovu výpověď měl a přesto byl soud odročen. Ústav paměti národa v roce 2011 upozornil, že pravdivost archivovaných dokumentů nijak neověřuje. V r. 2013 ale ředitel ústavu Ondrej Krajňák prohlásil, že„obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích. Také podle Radka Schovánka z českého Ústavu pro studium totalitních režimů je prakticky vyloučeno, že by byly zachované dokumenty Ústavu paměti národa padělkem.Dne 26. června 2014 Okresní soud Bratislava I nepravomocně rozhodl, že je Andrej Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně. Soudkyně v odůvodnění rozhodnutí uvedla: „Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem“. Slovenský Ústav paměti národa se proti rozhodnutí odvolal. Rozhodnutí soudu tak nenabylo právní moci a věc bude projednávat vyšší instance.

V roce 1992, když bylo jasné, že se Václav Klaus a Vladimír Mečiar domluvili na rozdělení Československa, navrhl Babiš zřízení kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vznikl samostatný podnik AGROFERT, spol. s r.o. Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení základního kapitálu Agrofertu, po kterém se majoritním vlastníkem stala ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I.V současnosti je Agrofert akciovou společností a největším českým zemědělskýmpotravinářským a chemickýmholdingem. Holdingová společnost ovládá více než 230 právně samostatných společností,] zejména v České republicea na Slovensku, jejich konsolidované tržby dosáhly v roce 2012 téměř 132,5 miliard Kč. Společnost patří mezi největší firmy v České republice, zde vlastní nebo má v nájmu 57 tisíc hektarů zemědělské půdy (0,7 procenta území České republiky nebo 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy). Společnost vlastní a řídí Andrej Babiš. Do portfolia Agrofertu patří kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby také vydavatelská firma AGF Media a. s., od června 2013 také Agrofert vlastní velký mediální koncern MAFRA a. s., který v roce 2013 vydává dva celostátní tištěné deníky (Lidové noviny a Mladou frontu DNES), regionální deník Metro, provozuje tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice, zpravodajské servery Lidovky.cz, IDnes a Česká pozice a vlastní také jednoho virtuálního mobilního operátora. Agrofert zahrnuje také společnosti v Maďarsku, Polsku, Nizozemsku a Německu. V posledně jmenované zemi jsou to chemický závod SKW Piesteritz a od února 2013 také velkopekárna Lieken.

V roce 2008 byl Andrej Babiš kritizován poté, co Česká televize zveřejnila záběry tajnou kamerou zachycující schůzku Andreje Babiše a tehdejšího šéfa antimonopolního úřadu Martina Peciny. Schůzka v autosalonu Mercedes Forum na pražském Chodově se konala v době, kdy antimonopolní úřad posuzoval rozšíření Babišova koncernu Agrofert o další společnosti. Podle Martina Peciny se s Babišem setkávali opakovaně a chůzka se konala v autosalonu proto, že v Praze neměl kancelář.

V roce 2010 pobíraly Babišem vlastněné firmy státní dotace ve výši 3 miliardy korun.Babiš sám se proti označení “miliardář” ohrazuje. Říká, že jeho hlavním majetkem je 28 listinných akcií reprezentujících 100 % základního jmění Agrofertu. Dne 20. ledna 2014 odešel z vedení Agrofertu, před tím než se stal ministrem financí. V roce 2010 schválila poslanecká sněmovna novelu Zákona o ochraně ovzduší, která v souladu s tendencemi v celé EU zvýšila povinný podíl biopaliv v benzínu a naftě. Babiš připustil, že zákon pomohl prolobbovat. Podle ekonoma a politika Petra Macha díky přimíchávání biopaliv spotřebitelé doplácejí asi dvě koruny na litr pohonných hmot, ročně přibližně 15 miliard korun, z čehož přibližně 10 miliard údajně připadne firmám patřícím Babišovi. Podle Babiše biopaliva zdražují cenu naftu maximálně o 46 haléřů na litr, v benzínu díky biopalivům dokonce zlevnil. .

V listopadu 2011 založil Andrej Babiš občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů a nevyloučil, že by z ní mohlo vzniknout politické hnutí. Jako politické hnutí bylo ANO 2011 registrováno 11. května 2012. V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí, když v tajné volbě získal 73 ze 76 hlasů. Se svým hnutím chce bojovat proti korupci a za nižší daně. Sám státu na daních odvádí 23 milionů korun ročně, jeho holding zhruba 800 milionů korun ročně. Na svou činnost obdrželo hnutí ANO 2011 od Babiše z jeho vlastních prostředků za rok 2011 okolo 25 milionů korun. Vkrajských volbách konaných roku 2012 finančně podpořil uskupení Východočeši, Mimo Jiné a zlínské M. O. R. (Hnutí za Morální Očistu Radnice). Skrze jejich kandidátky potvrdil kandidaturu sedmi členů ANO 2011. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Hlavním městě Praze jako lídr hnutí ANO 2011. ANO  dosáhlo v těchto volbách značný úspěch, když obsadilo druhé místo za ČSSD se ziskem 18,65 % hlasů. Během předvolební kampaně byl Babiš funkcionáři politické strany TOP 09 Miroslavem Kalouskem a Markem Ženíškemoznačen za „komunistického udavače“. Babiš reagoval podáním trestního oznámení pro pomluvu.

V lednu 2014 se stal Babiš kandidátem hnutí ANO 2011 na post vicepremiéra a ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky. 29. ledna 2014 byl do obou funkcí jmenován. Navrhoval splacení části státního dluhu z 350 miliard korun, které údajně leží bez užitku na účtech České národní banky (ČNB). Podle představitelů banky jde o nesmysl a banka žádné volné prostředky nemá. Jako ministr financí doporučil lidem, kteří by chtěli podnikat, aby si nejprve zkusili zaměstnanecký poměr.V listopadu 2014 popřel spekulace, že by chtěl v budoucnosti kandidovat na prezidenta České republiky. Připustil, že by se v budoucnosti mohl stát předsedou české vlády.

Na III. sněmu hnutí ANO 2011 obhájil v únoru 2015 post předsedy hnutí. Od delegátů dostal v tajné volbě všech 186 hlasů.

 Bývalý prezident Václav Klaus na jaře 2015 označil propojení politiky a byznysu Andrejem Babišem za nebezpečné a vývoj české politiky poté, co se Babišovo ANO 2011 stalo jednou z nejsilnějších stran, za „hrůzostrašný“. 

O té současné řepko-kukuřičné manii a  o souvislostech s A.Babišem něco napíšu-najdu-li sílu vrtat se v té kopě nechutností!

 

Posted in Politika | Komentáře nejsou povoleny

Dnes je svatodušní neděle!

Svatodušní svátky-Letnice. 

Svatodušní svátky slaví křesťané  padesátý  den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením- naplněním Velikonoc.Velikonoce i letnice mají prapůvod v oslavách přírody: Velikonoce byly původně svátky jara, letnice oslavou začátku sklizně. Pro Židy i pro křesťany však oba tyto svátky znamenají mnohem víc. Židé si o Velikonocích připomínají historickou událost zázračného vyvedení Bohem vyvoleného národa z egyptského otroctví. O letnicích si pak připomínají další důležitou událost – darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení, zmrtvýchvstání Pána Ježíše, a letnice jsou svátkem seslání Ducha svatého – svátkem skutečné plnosti života.

  Bože ! Jaký to býval v Hluku svátek!

krojovaní v kostele

  Po  oba  dny sváteční mše – v  pondělí po požehnání  ”Jízda králů”.

Hýlom  hylom  počůvajte!Horní  dolní domácí aj přespolní               co vám budu povidati na toto Svatodušní pondělí !

Kde vypravovali z baráku krála-”bylo pilno” už od skorého rána! Čistit a mašlit koňa- a ženské pomáhali-ale aj vařili!

Kolikrát sa chlapci při jízdě králů aj pobili- to když chtěl někdo jízdě krála “ukract”.                                        

A “po králoch” muzika!  Ščepán vytruboval až  sa hory zeleňaly- chasa zpívala a tancovala do rána !

V Hluku o víkendu pořádali dětský krojový ples.

Posted in Národopis | Komentáře nejsou povoleny

PRAHA UŽ TOHO ZAŽILA !!!

Slovácko Dnes

Toto fakt ještě Praha nezažila! Stovky krojovaných i s Jízdou králů míří do naší metropole”   píše Bartoníček dnes=19.5.2015 !

  NIC NOVÉHO POD SLUNCEM!                                                                                                  Ono je stejně už dávno po všem a ti co tam byli jsou většinou “pěkně otrávení”.Tajtrlíky v krojích dělali z Hlučanů místní “podnikatelé v národopisu”, Pražáci a někteří politici už dávno. Vesměs se jim ale nejednalo ani tak moc o folklor-jako spíš o zisk. Finanční i politický. A neštítili se dokonce hajlovat v krojích ani na Heidrychově pohřbu v roce 1942! Ostatně-otevřete si googlem “Hluk v dobách protektorátního temna 1939–1945″! Tam to všecko je-jak v té Samuelově  knize co o  ní zpívali Voskovec a Werich.

Rači si zazpívajme!Výsledek obrázku pro Hluk-mužský sborVýsledek obrázku pro Hluk-mužský sbor

 

 

Posted in Všechnomožné | Komentáře nejsou povoleny