Dnes je svatodušní neděle!

Svatodušní svátky-Letnice. 

Svatodušní svátky slaví křesťané  padesátý  den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením- naplněním Velikonoc.Velikonoce i letnice mají prapůvod v oslavách přírody: Velikonoce byly původně svátky jara, letnice oslavou začátku sklizně. Pro Židy i pro křesťany však oba tyto svátky znamenají mnohem víc. Židé si o Velikonocích připomínají historickou událost zázračného vyvedení Bohem vyvoleného národa z egyptského otroctví. O letnicích si pak připomínají další důležitou událost – darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení, zmrtvýchvstání Pána Ježíše, a letnice jsou svátkem seslání Ducha svatého – svátkem skutečné plnosti života.

  Bože ! Jaký to býval v Hluku svátek!

krojovaní v kostele

  Po  oba  dny sváteční mše – v  pondělí po požehnání  ”Jízda králů”.

Hýlom  hylom  počůvajte!Horní  dolní domácí aj přespolní               co vám budu povidati na toto Svatodušní pondělí !

Kde vypravovali z baráku krála-”bylo pilno” už od skorého rána! Čistit a mašlit koňa- a ženské pomáhali-ale aj vařili!

Kolikrát sa chlapci při jízdě králů aj pobili- to když chtěl někdo jízdě krála “ukract”.                                        

A “po králoch” muzika!  Ščepán vytruboval až  sa hory zeleňaly- chasa zpívala a tancovala do rána !

V Hluku o víkendu pořádali dětský krojový ples.

Posted in Národopis | Komentáře nejsou povoleny

PRAHA UŽ TOHO ZAŽILA !!!

Slovácko Dnes

Toto fakt ještě Praha nezažila! Stovky krojovaných i s Jízdou králů míří do naší metropole”   píše Bartoníček dnes=19.5.2015 !

  NIC NOVÉHO POD SLUNCEM!                                                                                                  Ono je stejně už dávno po všem a ti co tam byli jsou většinou “pěkně otrávení”.Tajtrlíky v krojích dělali z Hlučanů místní “podnikatelé v národopisu”, Pražáci a někteří politici už dávno. Vesměs se jim ale nejednalo ani tak moc o folklor-jako spíš o zisk. Finanční i politický. A neštítili se dokonce hajlovat v krojích ani na Heidrychově pohřbu v roce 1942! Ostatně-otevřete si googlem “Hluk v dobách protektorátního temna 1939–1945″! Tam to všecko je-jak v té Samuelově  knize co o  ní zpívali Voskovec a Werich.

Rači si zazpívajme!Výsledek obrázku pro Hluk-mužský sborVýsledek obrázku pro Hluk-mužský sbor

 

 

Posted in Všechnomožné | Komentáře nejsou povoleny

Je toho všude plno!

 David Rath nechodí po nedělní nehodě na kole k soudu.  Freddie Gray.jpg

Čeho že je všude plno?

U nás kromě všudepřítomného řepkového pylu  komedie  s “chudákem” Rathem.

V naší “starostlivé opatrovnici “Evropské Unii záměru bruselského vedení rozdělovat příliv většinou “nepřizpůsobivých” imigrantů s nímž si velcí  a proto mocní členové Unie vlastní vinou už neví rady všem-tedy i nám.

A za mořem-v někdejším vzoru demokracie – v USA – opětovně černošských nepokojů, konkretně v případu pětadvacetiletého Freddie Gray, černošského recidivisty, který  zemřel koncem dubna/zatím bez vysvětlení/ v policejním voze a kvůli jehož smrti vypukly v Baltimoru masové černošské nepokoje s rabováním a žhářstvím a který byl dle nejvlivnějším deníku Washington Post  ”sweet and fun to be with” = „prima chlapík a radost s ním být pohromadě“ a o kterém vede policie následující záznamy:                             24.8.2007 – výroba a distribuce narkotik
29.8.2007 – distribuce narkotik
21.9.2007 – distribuce narkotik
12.2.2008 – distribuce narkotik
20.3.2008 – vloupání
20.3.2008 – vlastnictví narkotik
28.3.2008 – vlastnictví narkotik
16.4.2008 – distribuce narkotik
30.4.2008- nezákonné vlastnictví
16.7.2008 – distribuce narkotik
28.8.2008 – vlastnictví narkotik
16.9.2008 – distribuce narkotik
9.5.2012 – distribuce narkotik
5.10.2012 – nezákonné hazardní hry
29.9.2013 – distribuce narkotik
25.1.2014 – vlastnictví narkotik, víc než 10 gramů
13.5.2014 – krádež
4.12.2014 – vlastnictví narkotik
4.12.2014 – distribuce narkotik
31.12.2014 – distribuce narkotik
4.1.2015 – distribuce narkotik
20.3.2015 – transakce s kokainem

 Donedávna byly noviny, rozhlas i TV plné Ukrajiny-už to sice trochu utichlo. Už se jezdí slavní „politikové“ do Ruska s Putinem „jakoby“ smiřovat! Ale kolik ta kampaň namířená proti Rusku nadělala škody! Politické i hospodářské. Místo aby EU+USA+ostatní jakž-takž fungující státy jejichž vedení používá zdravý rozum věnovaly pozornost do celého světa se rozlézajícímu islámskému terorismu a problémům z přemnožení lidí na naší zemi, tak se tou „Ukrajinou“ vytvořilo jenom další ohnisko sporů,válek a neštěstí-„za našíma humnama“! A deformovalo to i pohled na příčiny toho obrovského neštěstí=světové války 1939-1945. Dokonce byly deformované i ty oslavy sedmdesátiletého výročí jejího konce, jedni slavili v Polsku-druzí v Rusku, třetí v USA-no není to pitomost?

Evropu  ohrožuje mnohem  horší problém! Přes Středozemní moře se do Evropy tlačí statisíce uprchlíků z Afriky.Příčinou je skutečnost, že v Evropě si „žijeme dobře“, že naše státy fungují a zaručují nám slušnou bezpečnost. Na rozdíl od rozsáhlých území, ne-li už celé Afriky, kde už donedávna jakž-takž fungující státy nefungují a jsou to už jenom názvy jednotlivých území bez fungujících státních správ.Dílčí opatření k zamezení této obrovské uprchlické vlny jako ploty ,potápění pašeráckých lodí a vracení jejich lidského nákladu zpět nefungují. Zřejmě nezbude Evropě,Americe a jiným evropsky fungujícím státům,aby se přestali hádat o věci z hlediska nám hrozící emigrantské vlny nepodstatné a pokusili se znovu-jak před staletími to je v dobách proklínaného kolonialismu  silou a vlastními lidmi prosadit ale i udržet v nešťastné Africe fungující státní správu!

Tedy znovu Afriku kolonizovat !?

 Bohužel! Všechny bláhové sny o právu na sebeurčení, právu na svobodnou existenci, právu na spravování si věcí vlastních svými silami,o právu na nevměšování jsou jenom sny v situaci, kdy respekt k těmto hodnotám má za následek tisíce mrtvol na dně Středozemního moře. Buď zařídíme, že se budou mít v zemích svého původu dobře, nebo budou dál umírat a jednoho dne se nebudeme mít dobře ani my, protože neuživíme sebe, ani ty, kteří před bídou prchají.

        Ale máme my  šanci to ovlivnit ?

 

Posted in Politika | Komentáře nejsou povoleny

Dnes je tomu 70 let co skončila druhá světová válka v Evropě-tedy i v ČSR!

     V  Hluku ale skončila válka už 27.4. 1945 !

Dobře si to pamatuji-už jsem měl 12 roků!Pamatuji jak jsme  už toho 27.4.1945 šli hbitě a radostně s “bráchů”- pozdějším MUDr Antonínem Hrubým – o 10 roků starším mne na “Kobylicu”, kde jsme v zemním bunkru borového houští zásobovali už řadu měsíců 3 Rusy-uprchlíky ze zajateckého tábora a radostně je přivedli do Hluku=domů!Měli jsme tenkrát = už od toho prvního dne osvobození Hluku=od 27.4.1945 obě tehdejší naše obytné místnosti=kuchyň + ložnici + chodbu zabrané sovětskou vojenskou policií s rozložitým majorem a pro potřebu rodiny nám zbyla prostorná “černá kuchyňa” s kotlem,  kachlovým sporákem , s  péckou a se schůdky do sklepa plného “erteplí  a  kyšky”.Tam jsme nocovali na zvedacím dřevěném poklopu v peřinách já s matkou-cenné věci ve sklepě-kuchař Saška upozornil”Bábuška-soldaty kradut”! Civilním povoláním byl Saška tenor v kyjevské opeře. O majorovi se na náš dotaz o jeho původním povolání  vyjádřil:“Kozy pasol”. Bratr měl “bezpečnostní pelech” ve slámě na půdě už asi rok-co utekl z nasazení v “Rajchu”, otec si ustlal ve chlévě-3 kravičky mu topily.                                                                                     Hned jak jsme ty 3 Rusy /zarostené jak Krakonoše / dovedli domů ujala se jich ta vojenská policie a zavřeli je do prádelny=vězení v domku Hniliců-dnes ulice “Na Konečné”- Hráček č.p.830 a od té doby jsme už o nich nevěděli nic. Jak asi skončili je “smutno pomyslet”. Když jsme je stěhovali z lesního bunkru do Hluku včetně našeho skrovného nádobí jim zapujčeného, tak jsme zjistili, že jeden z pecnů chleba jsme jim zabalili do  novin s celou naší adresou=že nad námi “Pámbu” držel ochrannou ruku že ty zajatce “nevybrali” Němci!Mohli jsme – celá  rodina zmizet stejně jak zmizeli ti “Ivani” co jsme je v tom bunkru několik měsíců živili a bunkr jsme jim pomohli zbudovat. Němci by nás určitě vystříleli!

                          Tož to bylo toho 27.4.1945. To ještě byla válka.

Sovětská vojenská policie u nás oslavila ještě 1.máj-byli všichni pěkně slití /kromě toho kuchaře-tenora Sašky/-o půlnoci stříleli pistolemi i samopalem na hvězdičky-až  prý měli rodiče  strach-já jsem to zaspal! Druhého-možná třetího máje se od nás “vypakovali”. Pokud vím – moc nám toho nesebrali-také nebylo co brát! Vím jenom o jedněch kapesních hodinkách. Ty byly alespoň částečně zaplaceny “sklem”= poháry a miskami z Květné-Strání-kde mělo velitelství polní policie ubytování před Hlukem.Sklo a nepořádek nám vojáci ponechali! A ten bratr si to zavinil sám- nechal hodinky neprozřetelně mezi hrníčky v kredenci.

Nevěděli jsme co jsou vojáci. A stejně  jsme  se už učili oba “ruštinu”!

Posted in Politika | Leave a comment

Dnes je tomu 70 let co přišly sovětské hlídky do Hluku!

Se divím že o  dnešním výročí není nikde ani slovo! Zapomínáme úmyslně?

 Máte internet? Otevřete si  “Hluk v dobách protektorátního temna 1939–1945″! Tam to všecko je-jak v té Samuelově  knize co o  ní zpívali Voskovec a Werich.

Stěží bych vytvořil něco lepšího!

Posted in Politika | Leave a comment

Kalamitní stav ve smrčinách-zkontrolujte si váš les!

 Pohled na suché stromy (obnovující se les) V katastru Hluk jsou ohrožené hlavně staré jehličnaté lesy na Kobylí Hlavě s vysokým podílem smrků. Tyto lesy byly většinou vysázeny před sto lety a dříve na vzdálených a málo úrodných parcelách zemědělské půdy v době značného zvyšování zemědělské produkce na bližších polích  po nástupu intenzivní péče o  půdu včetně důkladného  hnojení a orby. Vzhledem k výborným růstovým vlastnostem smrku a široké využitelnosti jeho dříví od tyček až po pilařskou kulatinu, volili staří Hlučané tuto dřevinu správně. Vysázeným kulturám smrku,  borovice, jedle a modřínu byla věnována tehdejšími vlastníky-drobnými zemědělci intensivní péče včetně zalévaní výsadeb v prvním roce, jejich ochrany proti zvěři nátěry “kravinců” či dokonce krve z jatky a pěstebních zásahů v mladých porostech. Smrk který v mládí velmi rychle roste /proti jedli/, snáší lépe okus a není tak zvěří vyhledávaný jako   jedle, je v hluckých klimatických a půdních poměrech /sucho,teplo a vysoký obsah vápna/v pozdějším věku= po 60-70 letech  málo odolný proti nemocem a je silně napadán houbovou nemocí -Václavkou, která způsobuje hnilobu dříví nejspodnější části kmene-z hlediska dřevařského právě té nejcennější. Takto oslabené stromy jsou napadány kůrovci a ohroženy polomem i vývraty. Z ekonomického hlediska je vhodné smrky v naši klimatických a půdních podmínkách vytěžit ve věku kolem 80-90 let, dokud se Václavka nedostane z kořenů příliš vysoko do kmene. Nejvhodnější náhradou smrku při zalesnění je jedle, tato v Hluku výborně prospívá, dosahuje vyššího věku i kubatury, ale v mládí je více ohrožená  okusem zvěří. Na Kobylici se tamějších několik desítek jedlí krásně “zmlazuje” přirozenou cestou/díky roznášení jedlových šišek sojkami a jejich louskání semen/ právě ve starých smrčinách. Je ale nutné začít s její pečlivou ochranou před okusem už ve stadiu 1-2 letých semenáčků. Nejkrásnější a pravděpodobně nejmohutnější jedle v Hluku je právě na Kobylici. Je viditelná z velké dálky uprostřed paseky v obecním lese-při pohledu z Hluku téměř na obzoru – snad tam opravdu stojí ještě dnes! Pokud dosud stojí na svém místě měla by být prohlášena za semenný strom. Jedle patří mezi základní meliorační a zpevňovací dřeviny , stabilizuje lesní porosty proti větru, proto je zahrnuta též v příslušném dotačním “titulu” MZČR  stejně jako listnaté dřeviny. Na Kobylici se ale přirozeným způsobem zmlazuje nejenom jedle, smrk,modřín a borovice, ale též oba javory, třešeň ptačí s nádhernou kresbou hedvábného dřeva, jilm polní a jeřáby, lípa a doslova agresivně jasan, který si výhřevností nezadá s bukem a je vyhledávaný stoláři /pokud ještě jací jsou/. Dub se zde zmlazuje dobře z opadu žaludů-hlavně ze  sojčích úkrytů v myší dírách , ale roste příliš pomalu-vyžaduje tedy mimořádnou pozornost jak při ochraně proti zvěři, tak při prvních prořezávkách a v porostech na Kobylici nevytváří kmeny vyhledávané pilaři. Místy zde prospívají i kanadské ořešáky s nádherným nafialovělým a mimořádně tvrdým dřevem. Jejich ořechy jsou kromě vypěstování sazenic pro lidi nepoužitelné.Na Moravě se donedávna pěstovaly hlavně v lužních lesích.Donedávna jich bylo v některých částech Kobylice dost. Jak přežily služby některých podnikatelů v lesním hospodářství nevím. “Čerstvé paseky” obsadí jako první vždy břízy a osiky-nazývané neprávem „plevelné“ dřeviny, na lesních okrajích i akáty .  Kromě akátu jsou to vlastně pomocníci vlastníka lesa,  protože potlačí opravdové zaplevelení ploch kopřivou,ostružinou, planou trnkou a jinou skutečnou plevelí, která  výsadbu cílových dřevin  velice ztěžuje  a zničí  či znemožní i jejich přirozené zmlazení=nárusty z náletu semen  okolního lesa. Proto je nutné každou paseku hned po těžbě zalesnit a výsadbu po 2-3 roky obžínat. Břízy a osiky se odstraňují až při prořezávkách /s jejich ponecháním tam kde se výsadba nezdařila/. Protože jsou to rychle rostoucí dřeviny stojí už ve věku 15 let za zpracování na palivo.Akáty jsou zvláštní případ. Na lesních okrajích a na plochách  v polích nepřístupných pro mechanizaci by měly zůstat pro jejich veliký význam pro včely, které v současné zemědělské krajině nemají po odkvetení řepky žádnou pastvu. Je proto velice závadné jak nedávné odstranění všech akátů kolem cyklostezky z Hluku do Lhoty, tak jejich  vykrádání z okraje Kobylice i jiných míst katastru místními podnikavci.

Využití  přirozené schopnosti lesa “obnovovat se sám” ale předpokládá výběrný způsob hospodaření a pečlivost a to je dnes už “vzácné zboží”.

Po likvidaci soukromých rolníků u nichž byla péče o tyto lesy samozřejmá, převzal správu všech lesů stát. Státní lesy byly s jejich staletími osvědčenou organizační strukturou polesných,hajných a místních pracovních sil schopné základní opatření v lesích bývalých soukromníků  zajistit. Po r. 1989 byly znovu tyto “selské lesy” předány jejich vlastníkům dle tehdejšího stavu evidence vlastnictví katastru nemovitostí. Ale skuteční=katastrální vlastníci lesních pozemků  práci v lese  už mezitím odvykli  či byli staří, ani už nevlastnili potřebné výrobní prostředky jako na př.potahy. Značné množství katastrálních vlastníků už bydlela jinde než v Hluku, při úmrtích nebyla důsledně prováděna dědictví – řada lesních parcel byla a dosud je vedena na nebožtíky, takže bylo nutné péči o soukromé lesy organizovat jiným způsobem. V Hluku-stejně jako i v dalších okolních obcích byla proto založena sdružení vlastníků lesa sledující společnou správu a ochranu lesa. Stát podporoval tato sdružení “dotací na společnou odbornou správu lesů drobných vlastníků”.

 Sdružení vlastníků lesa bylo v roce 1994 založeno i v Hluku a bez větších problémů fungovalo. O dotaci na správu sdruženého lesa jsme žádali přímo na ministerstvo zemědělství a bez problému jsme  ji dostávali. Se vznikem současného kraje Zlín přešlo ale právo udělování této ministerské dotace na kraj. Krajský úřad Zlín   vyplácení dotace na společnou správu sdružených drobných lesů zastavil.  My v Hluku jsme Sdružení přesto udržovali  v provozu až do roku 2012, kdy se výbor sdružení dohodl na jeho rozpuštění, poněvadž nebylo možné zajistit funkci odborného lesního hospodáře který by společnou správu sdruženého lesa zajistil-což jsem prováděl po řadu let já bez nároku na odměnu.A společná správa sdruženého lesa byla součástí stanov našeho sdružení registrovaného takto 18.5.1994 ministerstvem vnitra ČR.Pokud je mi známo tak zanikla v okolí  všechna sdružení našeho typu-ze stejného důvodu.Vznik současných krajů a jejich vládnutí je pro ČR neštěstím z mnoha důvodů! Jsou to vlastně druhé=další vlády.Ale  vraťme se od politiky zpět k lesu!

Dle platného lesního zákona musí mít každý vlastník lesa o výměře do 3 ha svého odborného lesního hospodáře. Může si ho zajistit sám-ale i zaplatit.Pokud tak neučiní , určí mu ho stát.Je to vždy nejbližší organizace státních lesů.Vlastníci lesa o výměře nad 3ha/ to jsou většinou obce a “singuláry”/ si odborného lesního hospodáře musí  zajistit i zaplatit.

Dle stejného zákona vykonává proto nyní funkci odborného lesního hospodáře pro drobné vlastníky lesů Lesní správa státních lesů Strážnice, konkretně ing Matějík-telefon 724623862. Mnozí z vlastníků určitě už obdrželi jeho výzvu k odstranění souší, vývratů, zlomů a kůrovcem napadených smrků. Je nutné výzvy respektovat a nevystavovat se nebezpečí postihu ze strany odboru životního prostředí-pověřeného úřadu města Uh.Hradiště!

O množství vytěženého dříví při “likvidaci kůrovce” by jste měli mít evidenci-měl by vám ji dodat ten kdo těžbu provedl. Cena za těžbu/kácení a odvětvení/  se v podmínkách 100 letých smrkových porostů a pohodlného terénu  Kobylice pohybuje kolem 100Kč/plm, vytažení k cestě pro odvoz kolem 150Kč/plm. Odhad kubatury smrků:Hmota kmene stromu v plm=tisícina z tloušťky kmene ve výši prsou v cm na druhou. To platí pro smrky 26m vysoké.Dle zkušenosti  pro Kobylicu platí, že je třeba odečíst asi 8%.Smrky jsou tam vysoké asi 24m  - kubatura smrku “tlustého” ve výši prsou 30 cm  je  asi 0,8 plm. Za doby řádného lesního hospodaření, hajných v lese a místních pracovních sil se jehličnatá kulatina vyřezávala do síly 8 cm.

Zdravé smrkové dříví je velmi hledanou surovinou a je škoda s ním topit . V Hluku vám ho nejlépe zhodnotí dřevozpracující firma “MIHAL”, která si ho z cesty pod Kobylí Hlavou  odveze na vlastní náklad a poměrně slušně zaplatí.Lze se s ní domluvit i na případné dodávce štípaného paliva z kmenů nevhodných pro výrobu cennějšího sortimentu. Typ na dřevařské práce poradím. Vyklizení větví a zalesnění si musí zajistit každý vlastník sám, pomůžu mu nanejvýš s případnou žádostí o dotaci.

Neděle-19.4.2015 11:35

 Dnes jsem prošel  s  dvěma profesionálními lesními dělníky /kteří mají i výrobní prostředky/ Kobylicu a dohodli jsme se na pokácení a odstranění kůrovcem napadených smrků se začátkem prací na pondělí 27.4.2015. Poněvadž máme každou parcelku na Kobylici vytýčenou a máme vyhotovený geometrický plán, není problém určit vlastníka a množství stromů které se v jeho lese vytěží-je to jenom pracné.Dohodli jsme se, že každý pařez po jejich těžbě bude označen číslem a stejně tak i vytěžená “hmota”. Ta bude nabídnuta ku zpracování a zpeněžení hlucké  firmě MIHAL. Není možné s těmito pracemi  otálet-vlastníkům kteří je neprovedou hrozí postih odboru  ŽPMěÚ Uh.Hradiště! Pokud nebudete schopni  holiny po kůrovcové těžbě uklidit a zalesnit -dejte vědět-po dnešním jednání si myslím že není problém to zařídit.Problémem budou dotace na zalesnění.Vlastník lesa má na ně totiž nárok až pokud dosahují určité výše/tuším 500 Kč/-ale i to lze řešit! Buďte rozvážnější při zadávání těžby dříví než dosud-je na těch plochách strašlivý nepořádek vhodný k dalšímu namnožení kůrovců! Kvalitnější dříví je pryč a je tam plno bezcenných, ale pro kůrovce atraktivních zbytků! Od dodavatelů prací vyžadujte přehled o množství pokácených stromů a o dalším nakládání s nimi!  

Po pochůzce Kobylice -p.č. 3745/5 až 3745/81 provedené 9.5.2015= v sobotu:

Ale ne každého kdo má pilu a koně s vozíkem              si  můžete pustit do vašeho lesa !!!

Nečekejte-připravte holiny po kůrovci na   zalesnění-”čím dřív-tím líp”- tím  snadnější !

Výsledek obrázku pro naše lesyVýsledek obrázku pro naše lesy

ing  Hrubý-mobil 608 540 970

 

    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Posted in Pole-lesy | Leave a comment

Velikonoční zamyšlení.

Dnes je Veliký Pátek! VELIKONOCE – donedávna u nás největší svátek roku! Na památku ukřižování Ježíše Krista za otřesných poměrů v tehdejší římské kolonii–dnešním Izraeli. Dějiny nabalily na smrt tohoto vzácného člověka  množství legend, vzniklo z ní řada křesťanských církví které si Krista přisvojily a už 2.000 roků přizpůsobují svým momentálním potřebám. Ale z Ježíšova učení „Miluj bližního svého-jako sebe samého“ už v současném světě moc nezbývá. Přesto-držme se ho! V současném zmateném světě nevidím spolehlivější záchranu. Je zajímavé, že  naše   židovskokřesťanské učení o stvoření světa a člověka z „Božího slova“= vlastně z “ničeho” dobře koresponduje s nejnovějšími výzkumy o původu světa=s teorií “Velikého třesku”. Zřejmě povědomí původu světa i člověka z Boží vůle máme my-lidé nějak uložené v duši. Nejenom my křesťané, ale i primitivní lidé v pralesích tropů a Eskymáci v ledových tundrách věřili v nadpřirozené stvoření světa i člověka!

Už zbývá “jenom” podle Kristového učení žít!  

Výsledek obrázku pro Pomlázka-obrázky     vajickaVýsledek obrázku pro velikonoční ornamenty-obrázky

 

Posted in Všechnomožné | Leave a comment

Jaro je už tady !

 Takže jsem zmeškal ten první jarní den kdy jsem chtěl tento příspěvek “stvořit”!

Dnes už kvetou dříny       Cornus mas - dřín jarníCornus mas - dřín jarníCornus mas - dřín jarní

a začneme opět dřít na zahradě-jakoby už nebylo možné všecko koupit! Nejenom to stáří-které je hroznéVýsledek obrázku pro obrazy úprka ale i ten současný politický zmatek v ČR gumující vlastně celé čtvrtstoletí politického vývoje  po krachu komunismu mne nějak odrazuje od dalších příspěvků a vedení webu VLASTNÍKŮ PŮDY V HLUKU. A ta TV!Většinou se na ni téměř nedá dívat ! Ještě že se najde v tisku sem-tam nadějná zpráva jako:

Pijte denně až čtyři deci vína, ochrání vám to játra -doporučuje kardiolog MUDR Šamánek ve sněmovně. To je dochtor!

 Nejlepší je pohár červeného před spaním! Výsledek obrázku pro sklenka červeného-obrázek 

   Ale vraťme se do reality : Současná nespokojenost mezi lidmi je převeliká !       Vysvětleme si jak jsme došli k současnému politickému zmatku! Je nutné připomenout rok 1989 a  vliv tezí Václava Havla o jakési zvláštní české cestě k demokracii. Následovalo počínání “šéfů” různých stran – od standardních jako je ČSSD po nestandardní jako byla na př. ze “Sarajevského puče” vzešlá Unie svobody atd. Potom období “opoziční smlouvy”.To bylo ale ještě úplně jasné-ČSSD vládla a ODS byla v opozici.Chystala se změna volebního zákona směrem k většinovému. Zasáhl Havel a ústavní soud a změna volebního zákona nevešla v platnost.Nebýt Havla a Ústavního soudu, byl by vstoupil v platnost změněný volební zákon a byli bychom u nás dnes blíže britskému systému „vítěz bere vše“. Po konci opozičně-smluvního období už následovala jenom destrukce standardních parlamentně-demokratických pravidel. Započal ji  Vladimír Špidla, ale mnohem důkladněji pak Mirek Topolánek se svou veřejně hlásanou praxí řízení státu jako “eseróčka”. Tím, že Topolánek jako premiér porušil zavedenou zásadu, podle níž musí mít politika ideologický základ umožnil poměry za nichž se dostal do vedení ČR Andrej Babiš.Topolánek se neváhal spojit s Bursíkovými Zelenými-za účelem  momentálního partajnického prospěchu a umožnil tak obrovskou korupci systému solární energetiky. Následoval Nečas- s jeho osobními problémy a závislostmi  na Nagyové, kterými usnadnil opozici svržení vlády.Smyslem politiky přestala být služba občanům a obci-ta byla nahražena vládnutím pro momentální situaci. Proběhla „Velká protikorupční revoluce“, jejímž výsledkem jsou „Nové pořádky“ (termín A. Babiše). Jde především o dvě základní změny: 

1. Překreslení politické mapy České republiky: dosud v ní dominovaly silná pravicová a silná levicová strana. Dnes je v popředí ideově beztvaré a mocensky agresivní hnutí ANO a neexistuje silná, relevantní demokratické opozice. 

2. Změny ve vlastnictví médií (významná média se octla ve vlastnictví Andreje Babiše, zároveň též velkopodnikatele, předsedy nejsilnějšího politického útvaru a ministra financí ČR). 

To, k čemu u nás došlo, je posun od demokracie k autokracii a oligarchii. Nové pořádky reprezentují jména Andrej Babiš a Miloš Zeman.Důsledkem tohoto vývoje není jen neutěšená ekonomická bilance či nečitelná zahraničně-politická orientace. To nejhorší je ztráta občanovy důvěry v politiku. Je to poznat na každém kroku a náprava bude těžká. Musí se začít od obcí! Myslím, že u nás-v Hluku jsme s tím už začali a to změnou na radnici.

A morálku-bez politiky- zde dole a na Slovácku odráží krásně “ZABIJAČKA”-lidová divadelní hra souboru HROZEN z Hroznové Lhoty.Mělo by se to hrát v národním divadle a v TV!

        

Posted in Politika | Leave a comment

Jak to bylo v tom únoru 1948?

Výsledek obrázku pro vítězný únorVýsledek obrázku pro vítězný únor

Na zítřek připadá výročí komunistického puče  - kdy začali komunisté neomezeně vládnout a vydrželo jim to po dobu dlouhých 41 let!

Už je tomu 67 let! Ještě nebyly ani celé 3 roky po druhé světové válce, náš stát se ještě pořádně nevzpamatoval z válečných hrůz když nás to neštěstí potkalo. U moci byla tenkrát – v lednu a únoru 1948 vláda „Národní fronty“, tedy vlastně „Velká koalice. Ve vládě bylo 26 ministrů: 9 komunistických, 3 sociální demokraté, 12 tzv. „nekomunistických“ nebo „buržoazních“ – příslušníků dalších stran a 2 nestraníci. Už v roce 1947  bylo ve vládě mnoho sporů. Komunisti si nebyli jistí vítězstvím v příštích volbách, které měly být v květnu 1948. Též nálada obyvatelstva se obracela proti nim.V sociální demokracii převládli protikomunisti. Od počátku roku 1948 napětí ještě dále vzrůstalo. Nejprve v diskusích o zákonu „O trvalé úpravě vlastnictví zemědělské půdy“ a také o zvýšení platů státních a veřejných zaměstnanců. Pro další vývoj událostí byly důležitým bodem sporu změny ve velitelství tehdejší policie – „Sboru národní bezpečnosti“.Tehdejší komunistický ministr vnitra Václav Nosek totiž reagoval na požadavek nekomunistických členů vlády aby byly vyšetřeny politicky motivované případy zásahů SNB-aféry v Krčmani a v Mostě- personálními změnami ve vedení pražské SNB.13.února vláda přijala proti hlasům komunistů usnesení, které mělo takovým změnám zabránit. 

17.února 1948-začátek vládní krize: Vláda má projednávat zprávu ministra spravedlnosti o zneužívání Bezpečnosti komunisty, která souvisela s usnesením vlády z 13.února 1948, ale předseda vlády Gottwald to odmítá z důvodu nepřítomnosti ministra vnitra. Ministři za národně socialistickou stranu,lidovou stranu a demokratickou stranu (tři nekomunistické vládní strany) plánují v případě, že usnesení vlády nebude splněno, podat demisi. Spoléhají na podporu sociálních demokratů a na značné pravomoci prezidenta. Ten mohl jmenovat úřednickou vládu a vypsat předčasné volby, případně demisi odmítnout. Gottwald informuje Beneše o úmyslu nekomunistických stran ustavit úřednickou vládu, Beneš to odmítá a prohlašuje, že v případné nové vládě budou představitelé všech stran.Ústřední výbor KSČ vyzývá pracující lid k „ostražitosti a připravenosti zasáhnout proti reakci“ a vyhlašuje pohotovost v Pražské Státní bezpečnosti, zpravodajských odborech a u několika pohraničních vojenských pluků.

18.února - Na zasedání užší komise Národní fronty odmítá Gottwald jako její předseda jednat o vnitřních poměrech této organizace a situaci ve vládě. Tři nekomunistické strany se rozhodují bojkotovat schůze vlády, dokud nebude provedeno usnesení vlády z 13. února. Sociálně demokratická strana je pro smír a zachování Národní fronty. Prezident jednal s národními socialisty a podle jejich vyjádření podpořil vyžadování provedení vládního usnesení z 13. února. Dále byl údajně informován o plánované demisi, ale to později popírá.

19.února  - V nekomunistických vládních stranách probíhají mnohá jednání, z kterých vyplývá stále jednoznačnější rozhodnutí podat demisi svých ministrů. Komunisté se snaží přesvědčit sociální demokraty ke změně postoje k usnesení o Bezpečnosti a ke společnému vytvoření většinové levicové vlády, ti však odmítají. Nekomunističtí ministři hodlají znovu vyžadovat na vládě splnění sporného usnesení a v případě, že se tak nestane, ihned podat demisi. Zpráva o tomto rozhodnutí je tajně doručena Gottwaldovi. Gottwald informuje prezidenta, že nekomunističtí ministři chtějí rozbít vládu. Beneš odmítá úřednickou vládu a slibuje, že v případné nové vládě bude předsedou opět Gottwald. Československá vládní krize začíná budit pozornost v zahraničí. Americký velvyslanec přerušuje svůj léčebný pobyt a vrací se do funkce. Do Prahy přilétá také náměstek sovětského ministra zahraničí Valerian Zorin, jehož údajným cílem návštěvy má být jednání o dodávkách obilí po katastrofálním suchu v celém ČSR v roce 1947. Ve skutečnosti k ničemu takovému nedojde. Hned po příletu nechává Zorin prostřednictvím svých lidí v prezidentské kanceláři vzkázat Benešovi, že Sověti se v úsilí o soustředění moci v rukou komunistů nezastaví před ničím, včetně ozbrojeného zásahu. Bývalý předseda sociální demokracie Bohumil Laušman uvádí ve svých vzpomínkách napsaných počátkem 50. let v emigraci, že Gottwaldova kancelář byla přímou linkou spojena se sovětským velvyslanectvím a Gottwald a Zorin byli v neustálém kontaktu. Zorin tedy měl možnost na základě Gottwaldových informací kontrolovat a případně revidovat všechny kroky vedení KSČ. S Benešem Zorin přímé kontakty neměl, je tedy zřejmé, že Gottwald a další komunističtí předáci v kritické chvíli vydírali prezidenta hrozbou sovětské intervence do Československa. Prezident Beneš tak opět zažíval situaci podobnou mnichovské krizi v září 1938.

20. února – Na plánovanou schůzi vlády se dostavili pouze komunisté a sociální demokraté. Místo přítomnosti ostatních ministrů dostal předseda vlády Gottwald od ministrů za Československou stranu národně socialistickou dva formální písemné dotazy na splnění vládního usnesení. Na první z nich rovněž písemně odpověděl, že o záležitosti se bude teprve jednat. Ministři tří nekomunistických vládních stran podávají demisi a informují o tom ministra zahraničí Jana Masaryka. Ten ji odmítá. Sociální demokraté trvají na tom, že nepodají demisi ani se nepřipojí ke komunistům. Prezident republiky tedy dostává zprávu jen o demisi ministrů tří stran. Gottwald jedná s prezidentem a navrhuje mu přijetí demise a následné doplnění vlády podle komunistického návrhu. KSČ na svou podporu plánuje svolat velkou demonstraci na Staroměstském náměstí. Ze SSSR přijíždí do Rakouska dalších 18 tisíc sovětských vojáků a zaujímá postavení kolem československých hranic.

21. února – Proběhla komunistická demonstrace na Staroměstském náměstí. Komunisté vyzývají k vyřešení krize a k doplnění vlády Gottwaldovými kandidáty. Souběžně proběhlo několik o mnoho menších demonstrací ostatních stran, avšak jejich představitelé se snažili svoje členy spíše uklidnit. Prezident republiky byl vystaven nátlaku představitelů dělnického hnutí, kteří na něm písemně vyžadovali splnění Gottwaldových návrhů, a přijal také delegaci odborářů z demonstrace, kteří mu sdělili, že se musí podrobit vůli lidu. Komunisté začínají vytvářet vlastní ozbrojené složky – Lidové milice. Budují se také Akční výbory Národní fronty jejichž členové nejsou voleni ale jmenováni. Jejich činnost směřující k „očistě veřejného života od nekomunistů“ bude později zlegalizována zvláštním zákonem. Bohumil Laušman ve svých vzpomínkách jako přímý účastník jednání s prezidentem dále uvádí, že Gottwald v úsilí o neprodlené přijetí demise národně socialistických, lidoveckých a slovenských demokratických ministrů použil již 21. února jako argument přítomnost Sovětské armády ve střední Evropě. Její jednotky tehdy byly jak ve východní německé zóně, tak i v Polsku,Maďarsku aRakousku. Na otázku Beneše: „A když demisi nepřijmu?“ pohrozil Gottwald prezidentovi nejen vyhlášením generální stávky a vysláním oddílu Lidových milicí do ulic, ale i Sovětským svazem. Tyto Gottwaldovy výhrůžky byly předem koordinovány s prodlouženou rukou Stalina v Československu, náměstkem sovětského ministra zahraničí Valerianem Zorinem.

22. února – V Průmyslovém paláci v Praze se konal sjezd závodních rad a odborů, kde všechnu iniciativu převzali komunisté. Výsledná rezoluce vyslovila podporu Gottwaldovi, požadovala další znárodňování a schválila vyhlášení jednohodinové generální stávky na 24. února. Komunisté se stále snaží přimět sociální demokracii ke společnému vstupu do nové vlády. Prezident oznamuje, že je připraven demisi ministrů přijmout. Na základě smyšlené zprávy o údajném nebezpečí ozbrojeného puče jsou zatýkáni političtí odpůrci KSČ, ozbrojují se Lidové milice a konají se prohlídky ve stranických sekretariátech. Na příkaz ministra vnitra jsou v Praze hlídány mosty, strategické budovy a rozhlas a přijíždějí vojenské síly z pohraničních oblastí. Sovětské komunistické noviny Pravda uveřejňují text podporující československé komunisty v jejich úsilí.

23. února -Státní bezpečnost (tajná policie) zatýká příslušníky stran, jejichž ministři podali demisi. Probíhají akce směřující k omezení činnosti nekomunistických stran. Komunisté ze Sboru národní bezpečnosti vpadnou do sekretariátu národně socialistické strany a hledají zde zbraně a dokumenty o “podvratné činnosti”. Na pokyn ÚV KSČ se začínají vytvářet jednotky Lidových milicí. Akční výbory vyzývají nekomunistické ministry k odchodu z ministerstev. Sociální demokraté se odmítají vyjádřit ke své účasti ve vládě, ale podporují znárodňování. Provádějí se domovní prohlídky. Představitelé nekomunistických stran stále prohlašují, že věří ve smírné vyřešení krize s pomocí prezidenta Beneše. Prezident se snaží přimět Gottwalda k udržení staré Národní fronty, ten však odmítá. Beneš trvá na svém stanovisku a informuje ministry národně socialistické strany, že komunistickému nátlaku neustoupí a že nebude jmenovat vládu, v níž by nebyly zastoupeny všechny strany. Prezidenta podpořil průvod více než deseti tisíc národně socialistických vysokoškoláků a jejich příznivců, kteří se vydali na Pražský hrad.

24. února  Ve 12 hodin začala hodinová generální stávka, které se zúčastnilo 2,5 milionů pracujících. Měla pomoci prosadit sociální a ekonomické požadavky. Byli zatčeni další funkcionáři národně socialistické strany, která odmítla vytvoření akčního výboru, a přestaly vycházet stranické noviny „Svobodné slovo“. V lidové straně byl akční výbor vytvořen a převzal kontrolu nad deníkem „Lidová demokracie “. Lidové milice obsadily budovu sekretariátu sociální demokracie a následně Lidový dům. Pod tímto nátlakem se strana rozhodla k účasti v budoucí Gottwaldově vládě. Když potlačili odpor politických stran, soustředili komunisté svůj nátlak na prezidenta. V dělnickém hnutí organizovali podepisování rezolucí požadujících přijetí demise ministrů a vyhrožovali další generální stávkou. Sociálně demokratičtí ministři Václav Majer a František Tymeš podávají demisi.

25. února – Komunisté činí další kroky k nahrazení Národní fronty, ustavuje se Ústřední akční výbor Národní fronty. Účastní se také sociální demokraté, významné osobnosti, odbory. Představitelé národních socialistů chtějí jednat s prezidentem, ale ten je nepřijímá. Od komunistů dostává listinu nové vlády a slibuje učinit rychlé rozhodnutí. Komunisté pokračují v nátlaku a od rána připravují velkou demonstraci na Václavském náměstí, která se má v případě prezidentova odporu přesunout na Hradčany. V pohotovosti je 6 tisíc ozbrojených členů Lidových milicí a také „Svobodovy“ tanky kolem Prahy. V 16:30 odpoledne prezident krátce jedná s Gottwaldem. Oznamuje, že přijímá demisi ministrů a souhlasí s doplněním vlády podle Gottwaldova návrhu. Gottwald uvědomuje vedení KSČ a odjíždí oznámit událost davu na Václavském náměstí. Ve večerních hodinách proběhla přehlídka Lidových milicí a útvarů pohraniční stráže. Jediným viditelným odporem proti komunistickému postupu byla demonstrace – pochod asi pěti tisíc vysokoškoláků, učitelů a novinářů, kteří byli zbiti v Nerudově ulici příslušníky SNB. Přes odpor Lidových milicí se jim podařilo projít na Pražský hrad. Mnoho jich bylo pozatýkáno, uvězněno, mnozí pak museli opustit školy. Prezident je nepřijal – přijal však jejich delegaci vedenou poslancem Josefem Lesákem.

Komunisté jednali protizákonně, v rozporu s ústavou, za použití klamů, hrozby zásahu ozbrojených sil, manipulovali veřejným míněním k prosazení svých osobních zájmů. V souladu se zákonem bylo nalezeno jen východisko z vládní krize, prezident Beneš přijal demisi ministrů pod nátlakem. Myslím ale že se jednalo o formální završení dlouhodobého procesu, řízeného z větší části ze Sovětského svazu, započatého během druhé světové války a pokračujícího v letech 1945-1947.   Vládní krize, k jejímuž vyvolání jako záminka sloužilo vládní usnesení o Bezpečnosti, jen všechno urychlila. V tehdejší situaci mezinárodní a po likvidaci statisíců občanů ČSR s rovnými páteřemi Hitlerem, by se komouši stejně k moci dostali. I za cenu občanské války.

   Výsledek obrázku pro pohraniční drátyVýsledek obrázku pro šibeniceVýsledek obrázku pro šibeniceVýsledek obrázku pro vítězný únor  !!!!!!!!!!!!

 

Posted in Politika | Leave a comment

Už sa fašank krátí-už sa nám nevrátí!

                                                                                Éj gajdošku z gajdama zeber sa a poď s nama! Éj hore na dědinu-éj namůvat děvčinu !

 Éj-na mů dušu že bych šél také!

 A pěkně v úterý-jak se patří na konec masopusta – ne v neděli odpoledne jak se to dělá dnes.Ten fašank bývával pro vlastní zábavu-pro celou  dědinu.”Zábava“je ale pro fašank jak ho pamatuji z dětství a svěžího mládí výraz nevystihující plně smysl, náladu , atmosféru fašankového veselí a obřadu. To byl život sám. My jsme to před těmi 60 lety ještě nehráli-my jsme to žili! Dnes je to spíš divadlo pro cizí, pro fotografie a videa. Ale „Pámbu zaplať“ za to že se ta tradice aspoň trochu udržuje-třeba už značně zmršená.                                             Na fašanek je možné ledacos!To se může třeba ztratit kůň !Co ztratit!Může emigrovat-třeba do Rakouska! Aj se to stalo! A to byla hranice  hned za Břeclaví a Mikulovem zadrátovaná 

zaminovaná a dráty nabité vysokým napětím  !    Výsledek obrázku pro dráty na hranici

 To bylo tak:  Za hlubokého socialismu – někdy kolem roku 1962 jsem dělal stavbyvedoucího u meliorací. Měl jsem partu „zlikvidovaných“ rolníků. Samí chlapi zvyklí těžké práci.Většinou z Horňácka.Veličané Javorničané,Hlotáci i z Louky-nějaký Maňák Když chtěli pozlobit jeden druhého tož Veličanom říkali gombíci, Javorničanom kalvíné a Hlotákom sáharé.Dělávali jsme v létě na Veličce od Lůky až do Vápenek, na  Hrubém potoku přes Javorník až  pod Megovku, i na menších tocích třeba na Radějovce,nebo na Stupavě za Buchlovem. V zimě když byly bystřiny v horách zamrzlé tak se dělalo na hrazení strží. V Bzenci ,  v Polešovicích ,  Hostějově,Újezdci, v Bukovanech. Podle roční doby a podle počasí – od Javořiny až po Buchlov a dolů až za Mutěnice. V Mutěnicích se po scelení polí do lánů vytvořila za budovou polesí strž že by se v ní barák schoval. Postavili jsme tam dvě zděné  přepážky , odláždili a odstupňovali odpady vody z polí a opravili drenáže.Je tam velice fajnová zem, voda ji snadno odnáší. A víno ještě fajnovější! 

V tom roku 1962 jsme ale opravovali   meliorační odpady a drenážní systémy až dole u rakouské hranice. Stavební dvůr s maringotkami jsme měli na okraji Valtic. U samé hranice za Valticemi těsně před „dráty“ jsme měli u polorozbořeného statku  skládku materiálů a ustájeného koníka s vozíkem pro rozvoz drenážek.Na fašankový týden odjeli téměř všichni domů. Na stavbě zůstal jenom Jindra. Mladý-ale už po druhé rozvedený dělník-bezdětný, odněkud z Brněnska.Hlídal maringotky a poklízel koníka. Byl to hodný člověk, dobrý dělník-trochu nešťastný-měkká nátura. A šikovný-docela dobře vařil.Na rozdíl od Horňáků kteří pili slivovici měl rád vínko.Moc nesnesl a jak měl trochu „drbku“ tak na sebe pověděl i co nebylo pravda! V pondělí po fašankovém týdnu mně telefonovali z Valtic dělníci na středisko hrazení bystřin do Ostrohu že se kůň ztratil, abych zajistil něco na rozvoz drenážek. Hned další den  jsem zprávu prověřil na stavbě. Usoudili jsme že si kůň nějak otevřel stáj. Nebýval uvázaný-jen volně ustájený. Jindra který koníka poklízel sdělil, že šel po stopách až k „drátům“- dokonce s hlídkou pohraničníků- a tam se  stopa ztratila. Usoudili  jsme  že přešel do Rakouska. Z vedení jsem dostal příkaz sepsat o přechodu koně do Rakouska protokol. Následovala žádost našich úřadů rakouským o vydání zatoulaného koně. Rakušáci odpověděli  záporně.Vyměnilo se několik dopisů mezi našim ministerstvem zahraničí a rakouskými úřady a založil se tlustý spis-bodaj je ještě dnes někde v archivu- a kůň se odepsal „ze stavu živených“.

Další zimu jsme se stejnou partou hradili strž v Polešovicích.V dolní části dědiny si pobřežníci vymohli změnu průtočného profilu potoka z dlažeb na opěrné zdi-počítali se zakrytím potoka.Zima byla mírná-na fašank jsme hrazení potoka končili. To víte-Polešovice!Víno v každém druhém baráku-pobřežníci spokojení, tak nás jeden z vinařů pozval do sklepa.Posedali jsme na lavice kolem stola,rozepjali  „vaťáky“, pokrajovali místní chlebíček, zakusovali ho „oškvarkama“ a koštovali polešovské červené. Bylo nám ve sklépku opravdu dobře. Jindra „od ztraceného koně“ vyšel na dvůr-ulehčit si. Vrátil se a posadil na konec lavice. Popíjeli jsme a chválili víno. V tom z pod Jindrova vaťáku vystrčí hlavu slepice: KOKOKOKOKO ! Jindra si sám vařil a spával v maringotce,ostatní dělníky jsme vozili z Polešovic denně domů.Dostal asi chuť na slepičí polévku, tak slepici na dvoře „sbalil“. Byla z toho ostuda, slepice vyskočila na stůl a za všeobecného veselí ji Jindra  vynesl na dvůr.Pořádně jsme ten zachráněný slepičí život zapili a začalo se zpívat. Ale Jindra začal zpytovat svědomí! „Že jsme  na něho tak hodní, že si to ani nezaslouží“! Rozplakal se a nakonec se přiznal že toho koně ve Valticích v loňském  fašanku s nějakou partou zabili a navařili z něho guláš pro celou hospodu. A jedli ho od fašankového sobotního bálu až po úterní půlnoc kdy pochovali basu a bodaj aj kožu z koňa.                                           Na fašank je možné všecko, ale s pitím opatrně-ožralý chlap-hotová opíca! A jestli míníte “držat řeč” nad pochovávanů basů,  tož povězte ten příběh “JAK JEDEN SLOVENSKÝ CHLAPEC POCTIVĚ VYDĚLAL V PRAZE ZA DVACET ROKŮ STOVKY MILIARD”. To bude smíchu v sále!  

                                                           

                                        

             

                             

Posted in Národopis | Leave a comment